Volba dřeva je přirozená pro zvířata i pro lidi, říká o dřevostavbách architekt Pavel Horák

17. březen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy ProdesiDomesi: školka Všetaty

„Zájem o dřevostavby v Česku pozvolna roste. Před patnácti lety tvořily 1,5 možná 2 procenta všech rodinných domů, dnes se blížíme skoro ke dvaceti procentům. Trh se zdesetinásobil,“ říká v rozhovoru architekt a propagátor dřevostaveb Pavel Horák.

Rostoucí zájem o tento typ staveb podle něj souvisí i s udržitelností dřevěné architektury a šetrností k životnímu prostředí. „Dnes je nám jasné, že musíme spoustu věcí změnit, a to i v urbanismu a stavitelství. Jednou z přirozených voleb je stavět ze dřeva. Ve větších objemech totiž můžeme snížit teplotu vnitřního, ale i vnějšího prostředí, a také výrazně snížit uhlíkovou stopu,“ popisuje architekt a organizátor každoroční přehlídky moderní architektury Salon dřevostaveb.

Ze dřeva mohou vznikat primitivní obydlí i sofistikované a do detailu propracované stavby. „Vždycky říkám, že dřevo je přirozená volba i pro zvířata. A je to jeden z prvních stavebních materiálů pro člověka. Dřevo v přírodě jednoduše najdeme, dokážeme ho opracovat a stále dorůstá. Není jako kámen, který když jednou vytěžíme, už ho do přírody nikdy nevrátíme,“ vysvětluje architekt.

Waechter + Waechter: Bonn

Veřejné stavby ze dřeva

Moderní dřevěná architektura se neomezuje jen na rodinné domy, ale má své místo i mezi veřejnými a komerčními budovami, včetně těch vícepodlažních. V Rakousku, Německu i Švýcarsku s oblibou stavějí třeba dřevěné mateřské školy. „U nás je to určité politikum, protože se řeší, co se dřevem, které se kvůli kůrovcové kalamitě těží ve větších objemech. Ale ve světě už i bez toho zjistili, že tuto surovinu dokáží zabudovat i do staveb, které mají šest sedm podlaží. A že dřevo, pokud je vetknuté do konstrukce, má jinou atmosféru, kvalitu, i vliv na psychiku lidí, kteří v takovém domě bydlí nebo pracují,“ popisuje Pavel Horák.

V Česku jsou veřejné stavby ze dřeva stále spíše výjimkami. Proč? Podle architekta hraje roli především fakt, že ve výběrových řízeních bývá primárním rozhodovacím kritériem cena, nikoli kvalita prostředí a stavby. „Stavby v pasivním standardu nebo s lepším prostředím budou vždycky stát víc, ale rozhodně nebudou dvojnásobně drahé. Investice se ovšem několikanásobně vrátí ve kvalitě prostředí a ve zdraví dětí, které do školy chodí a podobě,“ říká architekt, jehož ateliér Prodesi/Domesi navrhl například oceňovanou moderní dostavbu jednotřídky mateřské školy ve Všetatech-Přívorech na Mělnicku.

Spustit audio

Související