Vladislav Vančura: Marketa Lazarová. Středověká balada o lásce, věrnosti i zradě

Prozaik, dramatik, filmový scenárista a esejista Vladislav Vančura (1891–1942) vypráví v Marketě Lazarové příběh o lásce, věrnosti a zradě, o lítých bojích mezi loupežnickou družinou a trestnou výpravou královského vojska. Archaický jazyk románu evokuje představu středověku, kdy se děj odehrává. Postavy plné vášní jsou záměrnou autorovou polemikou s přejemnělostí soudobé literatury. Kouzlo Vančurovy prózy je umocněno básnicky kultivovaným vypravěčským stylem, v němž se mísí archaizující drsnost s lehce ironickým odstupem.

„Blázniviny se rozsévají nazdařbůh. Popřejte této příhodě místa v kraji mladoboleslavském, za času nepokojů, kdy král usiloval o bezpečnost silnic, maje ukrutné potíže se šlechtici, kteří si vedli doslova zlodějsky, a co je horší, kteří prolévali krev málem se chechtajíce. Stali jste se ze samého uvažování o ušlechtilosti a spanilém mravu našeho národa opravdu přecitlivělí, a když pijete, rozléváte ke škodě kuchařčině vodu po stole, ale chlapi, o nichž počínám mluviti, byli zbujní a čertovští. Byla to chasa, již nedovedu přirovnati než k hřebcům. Pramálo se starali o to, co vy považujete za důležité. Kdežpak hřeben a mýdlo! Vždyť nedbali ani na boží přikázání.“