Další pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške Jaroslava Achaba Haidlera

Pesachová tradice sahá až do časů před darováním Tóry na Sinaji. S pesachem, který v židovské diaspoře trvá osm dní (letos tedy až do úterý 30. dubna 2024), je spojena řada pravidel, příkazů i zákazů. Slavnostním setkáním celé rodiny je sederová večeře.

Židé ale například nesmí jíst ani pít po celý pesach nic kvašeného (chamec), ani mít něco takového v domě. To býval pro obchodníky nebo výrobce kvašených nápojů problém, s kterým se museli vypořádat. V praxi to znamenalo svou živnost na období pesachu někomu spolehlivému prodat a po svátcích ji znovu koupit zpět.

A to už se dostáváme k příběhům z knihy Vepřožrout Moške. Herec a překladatel Jaroslav Achab Haidler v ní převyprávěl prastaré „ercejlungen“, které si v potrhané čítance přivezl v polovině devadesátých let z Izraele. Byly psány v jidiš a „ušít jim košilku z češtiny byla výzva a dobrodružství,“ vzpomíná Haidler.

Jednotlivé povídky otevírají dveře do světa judaismu. Odehrávají se v různých historických obdobích, a i pro laika jsou silnou výpovědí o síle víry a jednotného společenství (rodiny, obce) a morální a duchovní posilou.

On ano, S příchutí Gan ejden 

Pán světů, Sladký požehnaný, ten umřít nemůže, má vždycky z čeho rozdávat a vždycky také ochotně dá. Pomůže z nouze i chudému rabimu z prvního příběhu, který má před blížícím se pesachem hluboko do kapsy.

O slovutném magidu z Mezriče bylo známo, že pesachový seder slavívá v soukromí, jen v kruhu svých nejbližších. Všechny své chasidy poslal hezky domů k jejich rodinám. Jeden z nich ale jeho výzvu neuposlechl, tolik si přál zůstat na svátky se svým magidem. Jak to s ním dopadlo, se dozvíte z druhého vybraného příběhu z knihy Vepřožrout Moške.

Tadeáš

Nenávist fanatického mnicha k židům nezná mezí. Spřádá krvavý plán a pro jeho naplnění si vybere čas svátků pesach a jedno z nejděsivějších míst v celém pražském ghettu — takzvaný Finwerpalatz neboli Pětipalác. Strážce Jisroele ale nikdy nespí, ani nedřímá...

Architekt, Devět místo osmi

V prvním příběhu prosí chudý nešťastník o pomoc samotného Pána světů. Svátky jsou za dveřmi, ale práce není, peníze chybí, doma hlad a děti — hanba mluvit. A tu se objeví neznámý cizinec, který nabízí pomocnou ruku. Zázraky se dějí.

V druhém příběhu pražský rav Jechezkiel Landau, velká rabínská autorita pro celý židovský svět, pomůže malému chlapci, který ztratil peníze utržené za prodaný chleba. Odměna za jeho dobrý skutek přichází o mnoho let později, když dotyčný přichází rabiho varovat před spiknutím pekařského cechu proti židům.

Zajdi za grófem

Krčmář nevěří svým očím ani uším. V jeho hospodě se ubytoval slovutný rav Lejb Saras a chce po něm, aby zašel do Vilna a vyřídil tamějšímu grófovi od Lejba vzkaz. Gróf je ovšem velký antisemita, a tak se hospodskému za ním moc nechce. Netuší, že rabi má plán, který mu zachrání krk před šibenicí.

Na vlastní kůži

Mladý ješibocher studující prvním rokem ve štetlu nemůže odjet domů na svátky. Těší se ale, že je bude smět prožít u svého milovaného učitele. Ale co se nestane. Roš ješiva musí náhle odcestovat a žáky, kteří měli být na svátky u něj, si rozeberou ke svým sederovým tabulím místní židé. Náš nešťastník musí ke Godlovi Fuhrmanovi. Na tenhle pesach jen tak nezapomene.