Vladimír Raffel: Elektrická galatea

Spisovatel a psychiatr Vladimír Raffel žil v letech 1898–1967. Studoval medicínu v Praze a francouzském Montpellier. Překládal z francouzštiny, psal literární kritiky, politické komentáře a především povídky. Pod občasně používaným pseudonymem Karel Nešeda vyšel i jeho jediný román Obchodník sympatiemi. Pohyboval se v uměleckém prostředí, pořádal výstavy, přátelil se s Jiřím Wolkerem, Karlem Čapkem, Františkem Muzikou či Jaroslavem Seifertem.

Přestože Raffel Literárně publikoval jen pár let (1927–1930), vytvořil zajímavá díla dotčená poetismem i příběhy plné fantazie, z nichž některé jako jedny z prvních tvořily českou science fiction. Dráhu nadějného spisovatele ve třicátých letech opustil a věnoval se naplno práci v psychiatrických léčebnách.

Řecká pověst praví, že kyperský sochař Pygmalion vytesal sochu ženy, do které se zamiloval. Figura díky kouzlu bohyně Afrodité ožila, a tak se zrodila Galatea. V povídce Elektrická Galatea se láska elegána Oskara ke slečně Dady trapně bortí a Oskar je nešťasten. V momentech neštěstí se v různých Raffelových příbězích zjevuje Elektrický kouzelník – nadlidská bytost, která soucítí s trpícími a chce jim nezištně pomoci. Kouzelník tedy nabízí Oskarovi místo Dady Galateu. Jak už napovídá název povídky, tato Galatea se, na rozdíl od té Pygmalionovy, musí každou půlnoc napojit elektrickým proudem, aby mohla dále žít. Oskar krásnou sochu, vychovanou podle svého vkusu, bezmezně miluje a s potěchou obstarává elektřinou.

Stejně jako v jiných Raffelových povídkách i v Elektrické Galatee kontrastuje vysoce vyvinutá technika s lidskou pudovostí a obyčejností. Dokonalá Galatea je opakem živočišné tanečnice, kterou Oskar potká náhodně v baru. Jak toto setkání dopadne, uslyšíme v povídce, kterou uvádíme v rámci sci-fi léta na Vltavě.