Vize je pořád stejná, člověk zůstává člověkem, říká skladatel Marek Kopelent

1. květen 2022

V červnu ho čeká narozeninový koncert v Anežském klášteře. Na stole má hotové paměti, pro které marně hledá vydavatele. Marek Kopelent bilancuje, ale opatrně se dívá i do blízké budoucnosti.

„Jsem z generace, která žila padesát let v diktatuře,“ podotýká Marek Kopelent v rozhovoru, který vznikl v jeho smíchovském bytě. S náznakem humoru si také stěžuje na „nešikovnou“ výchovu v masarykovském duchu, která mu komplikovala život. Vyhnout se bilancování a vzpomínkám nebylo možné. Zvláště když motivací k rozhovoru byly Kopelentovy devadesáté narozeniny, které oslavil na konci dubna. 

Marek Kopelent

Své paměti popisuje jako svědectví času prostřednictvím jednoho skladatele soudobé hudby. V současné době již komponuje málo a když se dívá na vlastní skladby z dřívější doby, často mívá pocit, že je napsal někdo jiný. S jistým odstupem se pak ohlíží i za svými velkými kompozicemi, které v České republice nebyly nikdy provedeny.

Speciální kapitolu v jeho tvorbě tvoří vokální díla – ať už oratoria nebo komornější skladby a písně. Kopelent se často obracel k lidskému hlasu, s nímž do jeho kompozic proniká ozvěna starých časů. Inspiroval ho v patetické podobě školených operních pěvců i jako zdroj zvláštních zvukových barev v hlase jazzové zpěvačky. Do vokálních skladeb počítá kompozice s mluveným slovem i textem rozloženým na slabiky.

Čtěte také

Kopelent stál u českých začátků nové hudby v 60. letech, často se obracel k duchovním námětům i veršům zakazovaných autorů, sám byl za normalizace na indexu. Přesto ale jako autor i učitel ovlivnil množství mladších skladatelek i skladatelů.

Ve Futurissimu věnovaném devadesátinám Marka Kopelenta jsou zařazeny jeho kompozice Koncertantní hudba pro sólové violoncello, dvanáct violoncell a orchestr, Snehah pro soprán, jazzový alt z magnetofonového pásku a komorní soubor a Co zpíval kos zatčenému pro mezzosoprán, flétnu, akordeon a klavír na verše Jana Zahradníčka přeložené do francouzštiny.

 

autor: Boris Klepal
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.