Vivat Mendelssohn

(…) Miroslav Ambroš barokní motoričnost (ani klasickou pravidelnost a uměřenost) v Mendelssohnově Koncertu d moll nijak neupozaďuje, zároveň však dobře ví, že už i mladičký skladatel směřoval k hudebnímu romantismu, a tak uplatňuje i zpěvnost tónu a samozřejmě i výraz, který přesahuje pouhou věcnost. Ve třetí větě se k tomu dokonce přidává folklorem inspirovaná hravost. Projev Miroslavem Ambrošem vedeného orchestru je dostatečně velký a intenzivní, nijak opatrný, naopak: suverénní. A hodně proměnlivý. Orchestr přitakává, podporuje. (…) Když posloucháme druhou skladbu na CD, Mendelssohnův Koncert pro klavír, housle a orchestr, vnímáme to ještě výrazněji. Je z něj cítit mladická energie a svěžest, ale na druhou stranu také potěšení z ovládání nástrojů. A finále, je vyloženě rychlé, virtuózně vyhrocené. Orchestr v něm moc prostoru nedostává. Celých téměř deset minut totiž převážně určují sólové housle a klavír. Masivně, ve stylizaci připomínající ani ne tak Schuberta, jako rovnou Beethovena; takové, která vyžaduje zaujatost až urputnost. Pianista Ivo Kahánek má slyšitelně trochu navrch; ani ne tak v četných bězích, ale v okamžicích, kdy jde souběžně s houslemi hrajícími v těžších rychlých dvojhmatech. Miroslav Ambroš tady ke zvládnutí materie potřebuje víc síly a Mendelssohnovi přidává na závažnosti. (…) První titul Ambroš Ladies Orchestra není ani trochu titěrný, takové ostatně nejsou ani Mendelssohnovy mladistvé skladby. Je zdařilý a přesvědčivý. (…)

Nahrávka vyšla u labelů Czech Concert Records / Radioservis.