Vincent van Gogh

Musíme si povšimnout něčeho jiného: vlivu, který měl na van Gogha jeho pobyt na britských ostrovech. Do Anglie přijel mladý malíř poprvé v roce 1873, aby pracoval u londýnské pobočky jednoho obchodníka s uměním. Po dvou letech Británii opustil a znovu tam zavítal o rok později. Tehdy si našel místo jako pomocný učitel na chlapecké internátní škole. A londýnská léta tvorbu slavného umělce silně poznamenala. Krása van Goghovy malby spočívá v ojedinělosti každého jeho tahu štětcem, který je veden myšlenkami na Boha, úvahami o společnosti a jedinci. Jeho způsob přemýšlení byl částečně v Anglii utvářen, a to anglickou literaturou a zejména setkáním s londýnskou chudinou.

Van Gogh si při svých procházkách Londýnem uvědomoval utrpení a těžký život nejnižších vrstev společnosti. Současně však dokázal vnímat neopakovatelnou zamlženou krásu metropole na Temži. Byl tu déšť, který van Goghovi poskytl dost času na četbu. V Londýně si holandský mistr vypěstoval vášeň pro Shakespeara a Dickense, která jej neopustila do konce života. Pod vlivem četby knih Charlese Dickense začal kouřit dýmku - na stránkách Dickensových povídek se totiž dočetl, že tabák působí blahodárně proti myšlenkám na sebevraždu.

Van Gogh si také zvláště oblíbil Fildesovu viktoriánskou rytinu "Prázdná židle", otištěnou v roce 1870 v časopise Graphic. Dílo mělo zobrazovat prázdnou židli ve studovně Charlese Dickense po smrti velkého literáta. Tento motiv van Gogh později převzal a namaloval dvě prázdné židle: svou a Gauguinovu. Měly symbolizovat rozkol, k němuž mezi oběma tvůrci došlo. Gauguinova červená židle je osvětlena svíčkou. Na prosté žluté židli van Goghově jsou položeny dýmka a tabák, přesně tak, jak to doporučoval Dickens.