Verše v dešti kulek. Reflexe válek v české poezii

Komponovaný večer připomíná 80. výročí konce druhé světové války a přináší i básnické ohlasy na současné válečné konflikty. Naše cesta začíná v pátém století před naším letopočtem a končí ve třetím roce války na Ukrajině.

Rukopis básně Fráni Šrámka o bojích v prvé světové válce, který opatruje básník Petr Veselý z Brna|foto:Ivan Motýl

Ostravský publicista Ivan Motýl se vypravil za moravskými básníky několika generací, aby je požádal o báseň a zamyšlení. Více než dvě desítky moravských básníků tak sáhlo do šuplíku a vytáhlo verše, které se nějakým způsobem vztahují k řinčení skutečných či pomyslných zbraní. Básníci a básnířky recitují, ale také nad tématem nahlas přemýšlejí na břehu řeky, doma v obýváku, na chodníku, v hospodě, v lékařském pokoji i v kostele.

Poeta Petr Hruška uvažuje nad válečnými cestami španělských conquistadorů, zatímco básník a malíř Petr Veselý připomíná válečnou anabázi Fráni Šrámka v zákopech první světové války.

Druhá světová válka ožívá v textu Martina Reinera, o ruské invazi na Ukrajinu píše Kristýna Svidroňová nebo Roman Polách, o válce v Palestině Simona Hendrychová a základní vojenskou prezenční službu reflektují Robert Fajkus nebo Norbert Holub. Milan Krupa sdílí tragické rodinné události spojené s osvobozením a autentické vzpomínky na dobu druhé světové války přidá 99letý pamětník pan Erich Veselý.

Poezie ozbrojené konflikty nezastaví, ale jak říká v reportáži jeden z oslovených básníků, když nebude poezie, nebudeme ani my.