Valašsko, domov můj. Nedovedu si představit nic lepšího, než když z povídání s lidmi vznikne dobrá fotografie, říká Josef Vrážel
Pěstuje bonsaje, hrával závodně šachy, byl trenérem fotbalu a dodnes pracuje v průmyslu. Od dvanácti si ale v sobě nese i touhu fotit. K přírodě přidal snímky rodného Valašska, kde dodnes žije a které rozhodně nevnímá jako mizející svět. Důležité pro něj je, aby „splynul s dějem“; až bolestná blízkost k fotografovanému je ostatně z jeho snímků dobře patrná. Proč se Josefu Vráželovi znechutilo focení během pandemie koronaviru? I na to se ve Vizitce ptal David Hamr.
Související
-
Vidím na horizontu vysokou pec a jsem ztracený. Fascinuje mě manifestace síly, říká fotograf Mácha
Zastávkou s výhledem na těžební věž chtěl tatínek svého syna odradit od „špinavé“ cesty. „Ta věž ke mně hovořila srozumitelným jazykem,“ konstatuje fotograf Viktor Mácha.
-
Zajímají mě emoce. Bližší jsou mi ty temnější, říká dokumentární fotograf Jan Mihaliček
„Vyrostl jsem v černobílém světě. I většina filmů takových byla, stejně jako fotky v Lidových novinách, pro které jsem pracoval,“ říká dokumentární fotograf Jan Mihaliček.
-
Stěžovat si stojí spoustu energie, sebelítost vyřadí člověka ze života, říká fotograf Tono Stano
Tono Stano se řídí pravidlem „identifikovat zlo a nezdržovat se blbostmi.“ Inspiruje se situací tady a teď, tak vznikla i jeho aktuální výstavna v pražské Trafačce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
