Václav Vokolek: Peklo na stěně

30. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kostel svatého Jakuba a Filipa, Chvojen
0:00
/
0:00

Málokterý kostel má tak dominující polohu jako Chvojen. Ovládá celé Benešovsko a jeho výraznou věž bychom si klidně mohli splést s hradem. Ten poblíž stojí také, méně viditelný, je to před zraky návštěvníků spíše ukryté Konopiště.

Chvojen není jen významnou dominantou kraje. Lidé citliví na skryté síly přírody tvrdí, že kostel ve Chvojenu stojí přímo v centru jedné z nejmocnějších pozitivních zón ve středních Čechách. Klid, který tu panuje, je skutečně zvláštní. Vstoupíme-li však do původně románského kostela svatého Jakuba, staneme tváří v tvář peklu.

Kostel svatého Jakuba a Filipa na Chvojně

Na stěnách středověkého kostela se dodnes dochovaly zlomky freskové výzdoby. Jedná se o dílo vynikajícího umělce, patrně ze 14. století. Proč se tak skvostná výzdoba nachází ve venkovském kostelíku, není jasné. Stejně nejasné jsou náměty fresek. Vznikly patrně v době, kdy se kostel a možná ještě i ves dostaly do majetku konopišťských pánů.

Na jednom z výjevů jsou vyobrazeni svatý Filip a svatý Jakub, jemuž je kostel zasvěcen. U světců klečí neznámý donátor s knězem. Proč ale přivádějí svatým mužům obětního býčka, není z ikonografického hlediska jasné. Býk je typickým posvátným zvířetem, které sloužilo k obětem a uctívání u řady předkřesťanských náboženství. Na druhém výjevu je korunovace Panny Marie, která také tematicky nezapadá do schématu zasvěcení kostela. Ale největším překvapením je malba Pekla, ale možná také Očistce, to z fragmentu celku nelze odvodit. 

Kostel sv. Jakuba a Filipa, Chvojno u Benešova - lavice

Na návštěvníka rozevírá ze zdi obludnou tlamu velký Leviathan, který polyká hříšníky. Zobrazování pekla ke středověku patřilo jako cosi samozřejmého. Věčný trest v pekelných plamenech byl velkým tématem tohoto extatického prostředí. Jeho harmonie spočívala v přesném vyvážení slastí věčné spásy a hrůzy ze stejně věčného zatracení. Symbolem byly váhy, tak často zobrazované v rukách archanděla Michaela.

Ve chvojenském kostele zobrazený Leviathan je vlastně také Belialem, jehož jméno bylo též používáno pro Satana. V Bartolomějově evangeliu se popisuje, jak Ježíš obludného Beliala vyzvedl z propasti a ukázal ho skupině mnichů. Netvor byl dlouhý 800 metrů, 20 metrů široký a měl osm křídel. Spoutaný byl ohnivými řetězy a v klidu byl přidržován 660 anděly. Tato pekelná obluda pak byla dlouho a často zobrazována, jak polyká nebohé hříšníky. Jeho tlama byla vnímána jako brána do pekel.

Hrůzy pekla byly stavěny na odiv. Vize jakéhosi absolutního trestu, věčných hrůz přesahujících dokonce samu existenci světa, římské křesťanství uchvátila. Snad jen Origenes zapochyboval. Logicky si odvodil, že peklo nemůže přetrvat po konci světa, protože to by znamenalo vítězství Ďábla. Ale na koncilu v Konstantinopoli se všichni shodli, že tomu tak nemůže být a Origénes byl exkomunikován, proklínán a posílán do věčných plamenů ještě na čtyřech dalších koncilech. To se patrně ve Chvojenu nedozvěděli.

Kostel svatého Jakuba a Filipa na Chvojně

Opuštěný kostel na vrchu Chvojen zažil mnohé, ale období posledních let pro něj bylo doslova tragické. Navzdory místním pozitivním silám byl několikrát surově vykraden. Zloději se dokonce snažili dostat dovnitř hrobky, naštěstí však nedokázali pětitunový náhrobní kámen nadzdvihnout a hroby tak nemohli znesvětit. Zmizelo ale mnohé z cenného zařízení, zejména obrazy ze středověkého oltáře.

Pak sem vnikli satanisté. Na zdech posvátné stavby po nich zůstala jejich odpudivá znamení. Co se tu všechno odehrávalo, raději nevědět. Ale zákony protikladů platily i zde. Zneuctěného a zdevastovaného kostela se ujal hejtman zemské stavovské rodové unie Václav Potůček a kostel si spolu s rytířským řádem svatého Václava bezplatně pronajal. Můžeme ho tu často vidět při pilné práci. Že by se jeden člověk dokázal postavit peklu? Ve Chvojenu se tak stalo.

autor: Václav Vokolek
Spustit audio