V rozmanitosti je síla. Nová povídková kniha Ireny Douskové svědčí o její vyzrálosti i všestrannosti

19. listopad 2021

Prozaička a také příležitostná básnířka Irena Dousková se zapsala do povědomí českých čtenářů jako autorka Hrdého Budžese, potažmo celé volné trilogie o Heleně Součkové, která se posléze dočkala úspěšné dramatizace. Její prozaická tvorba ovšem zahrnuje také román Medvědí tanec, pojednávající o posledních letech života Jaroslava Haška, nebo několik povídkových souborů. Poslední z nich vyšel před pár dny v nakladatelství Druhé město a nese název Konec dobrý.

Hlášky z představení Hrdý Budžes zlidověly. Mnozí diváci viděli představení několikrát

Svazek obsahující celkem devět krátkých próz vychází tři roky po autorčině poslední knize, novele Rakvičky. Tuto „perestrojkovou road-movie“ využila Dousková ke kritické reflexi zahnívající atmosféry, jež v Československu panovala ve druhé polovině 80. let a která jako by dodnes otravovala zdejší ovzduší. A do období normalizace, které ji podle jejích vlastních slov zásadně ovlivnilo, zasadila i děj několika povídek ze své nové knihy Konec dobrý. Ani tentokrát se ovšem nejedná o nějaké tezovité agitky, nýbrž o veskrze poutavé příběhy, kde se spíše mezi řádky výmluvně zrcadlí tehdejší neutěšené poměry.

O lidské konečnosti a české deziluzi

Povídková sbírka Ireny Douskové sice neoplývá nějakým jednotícím konceptem, o to více však dává vyniknout autorčinu vyzrálému vypravěčskému talentu a jejímu širokému rejstříku, co se týče postav, námětů i stylů. Přesto by se dal přinejmenším v několika přítomných textech vysledovat společný leitmotiv, k němuž do jisté míry odkazuje i název jedné z povídek, který nakonec propůjčil titul celé knize, tedy „konec dobrý“. Oním leitmotivem je lidská konečnost – naše odcházení a také vyrovnávání se s bolestnou ztrátou blízkého člověka.

Čtěte také

Jinak ovšem soubor vyniká značnou různorodostí – převažují zde mužští hrdinové, ale najdeme tu i ženské protagonistky, vedle příběhů z předlistopadové doby se v něm objevují rovněž povídky, jejichž děj se odehrává v letech pozdějších, ba i v pandemické současnosti. Navzdory často zaznívajícímu tónu deziluze nepostrádají povídky Ireny Douskové humor a nezřídka oplývají závěrečnou pointou, s jejíž pomocí dokáže autorka předešlý děj odlehčit, ale i překvapivě zvrátit.

Komorní příběhy stojící na postavách

Spíše než na dramatické zápletky sází Dousková na plasticky vykreslené postavy a přesvědčivě vymalované kulisy, ať už jde o typickou českou vesnici anebo třeba o turistickou destinaci typu Českého Krumlova. Se zvláštní oblibou pak autorka – mimochodem vystudovaná právnička a bývalá novinářka – ve svých prózách zachycuje nesourodost současné české společnosti, jež se zrcadlí zejména v komplikovaných vztazích mezi obyvateli metropole a venkova, potažmo maloměsta. 

autor: Petr Nagy
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.