V Osadě Baba žili architekti, umělci i podnikatelé. Praha chce chránit oceněnou vilovou kolonii s domy Pavla Janáka nebo Josefa Gočára

21. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Osada Baba, Dům Bouda, architekt Oldřich Starý, 1932

Osada Baba v pražských Dejvicích je nově na seznamu významných památek s označením Evropské dědictví. Hlavní město Praha chce zachovat původní vzhled této městské památkové zóny. Aktuálně proto schválilo vznik koncepční studie, kterou připravuje Institut plánování a rozvoje a která má kolonii třiceti tří funkcionalistických vil, z nichž některé navrhli architekti Pavel Janák nebo Josef Gočár, chránit před nekoordinovanými změnami.

Kolonie byla vystavěna jako jedna ze šesti evropských kolonií moderního bydlení, které měly na přelomu 20. a 30. let 20. století propagovat moderní funkcionalistickou výstavbu. Osada Baba byla ovšem jako jediná z kolonií složena pouze z individuálních domů a dnes patří k těm nejzachovalejším, protože podobné výstavby ve Vídni a v Německu byly během 2. světové války poškozeny.

Do Osady Baba se můžete vypravit kdykoli. Najdete tu vily charakteristické především plochými střechami se slunečními terasami, pásovými okny a krásným výhledem na Prahu. Ten si vychutnala i naše spolupracovnice Kristýna Dolejšová, která se do osady vypravila spolu s historičkou umění Kateřinou Rackovou.

Osada Baba, Dům Janák, vlastní vila architekta Pavla Janáka, 1932

„Architekt Pavel Janák koncipoval regulační plán osady Baba jako šachovnicovou zástavbu. Vily nestojí za sebou, a proto si navzájem nestíní ve výhledu na pražské panorama,“ popisuje kunsthistorička Kateřina Racková. Pavel Janák není jen autorem urbanistického řešení, ale také tady navrhl několik vil. Například v ulici Nad Paťankou stojí jeho vlastní vila s ateliérem. „Pro vilu vzniklo několik projektů. Pavel Janák například původně přemýšlel, jestli si nepostaví dvojvilu. Nakonec si ale vybral nejminimalističtější návrh. Prostředkem vily vede točité schodiště. Dole se nacházely obytné prostory jako obývací pokoj, kuchyňka a také jídelna, které sdílela celá rodina. Nahoře byly ložnice, byl tam hostinský pokoj a za čtyřdílným oknem se nacházela ateliérová část,“ popisuje moje průvodkyně dispozici vily.

Osada Baba, Dům Palička, holandský architekt Mart Stam, 1932

Vedle Pavla Janáka se na výstavbě podíleli i další architekti. Například Josef Gočár, Hana Kučerová-Záveská, Oldřich Starý nebo František Zelenka. Jedinou realizací zahraničního architekta je rodinný dům Palička v ulici Na Babě. „Vila vznikla pro Jiřího Paličku, který měl stavební firmu, a pro jeho manželku Emílii, která byla textilní výtvarnice. Manželé Paličkovi se byli podívat na výstavní kolonii ve Stuttgartu v roce 1927. Když zjistili, že se bude v Praze realizovat osada Baba, ihned si koupili pozemek. Měli ale přání, aby jim vilu navrhl holandský architekt Mart Stam, kterého potkali ve Stuttgartu,“ vysvětluje Kateřina Racková.

Čtěte také

Největší vilou v osadě je Vila Suk. Navrhla ji architektka Hana Kučerová-Záveská a stojí v ulici Na Ostrohu. Dům Herain architekta Ladislava Žáka v ulici Na Babě je naopak jednou z nejmenších staveb. Kateřina Racková výlet do osady doporučuje nejen fanouškům funkcionalismu: „Osada Baba je sondou do života za první republiky. Tehdy se jednalo o velice moderní bydlení. Vily poskytovaly svým obyvatelům komfort a krásný výhled na Prahu. Myslím si, že lidé tady skutečně bydleli rádi.“ Podle ní je Baba krásná za všech ročních období, ale jít tam na podzim a v zimě má svou výhodu. „Stromy na zahradách vil jsou už dnes hodně vzrostlé. Když z nich ale opadají listy, uvidíte průhledy, které na jaře nebo v létě vidět nejsou,“ dodává Kateřina Racková.

autoři: Alena Rokosová , Kristýna Dolejšová
Spustit audio

Související