Nádraží Vyšehrad je jednou z nejohroženějších památek Prahy. Město teď jedná o jeho koupi
O většinu kulturních památek v Praze se jejich majitelé dobře starají, shodují se pražští památkáři. Nedá se to ale říci o všech, protože ze zhruba 2 100 nemovitých kulturních památek na území Prahy jich je více než třicet na hraně havarijního nebo přímo v havarijním stavu. Asi v nejhorším stavu je nádraží Vyšehrad, o jehož koupi od soukromého majitele teď projevilo zájem hlavní město. Někteří pražští politici totiž přišli s nápadem umístit sem Slovanskou epopej.
Že je odbavovací hala bývalého vlakového nádraží Praha-Vyšehrad v havarijním stavu pozná opravdu každý, kdo kolem někdejší ukázky reprezentativní architektury z roku 1905, projde. Současný technický stav budovy, která je od roku 2000 kulturní památkou, popisuje Jiří Chmelenský z Národního památkového ústavu takto: „DoFchází k rozsáhlým opadům prvků fasády, majitel dostal opakovaně nařízeno provést zabezpečení objektu, instaloval záchytné sítě, ale není to zcela dostatečné. Také zajistil střešní krytinu proti zatékání, ale ani to není dostatečné. Dřevěné konstrukce jsou napadeny dřevomorkou a ve východní části objektu došlo dokonce k dílčímu propadu stropu.“
Jinými slovy, stav budovy je rok od roku horší. Na základě svých zjištění proto památkáři dali v minulých letech několik podnětů k zahájení správního řízení s vlastníkem objektu, společností RailCity Vyšehrad. Magistrátní odbor památkové péče uložil firmě jen za poslední rok celkem čtyři pokuty v řádu statisíců. Tři již nabyly právní moci, čtvrté rozhodnutí zatím není pravomocné.
Plánovaná oprava, která nikdy nezačala
Architekt Martin Kotík, který s firmou spolupracuje, vypracoval před lety studii opravy nádraží včetně dvou přístaveb z obou stran a majitel získal stavební povolení k opravě, která ovšem nikdy nezačala. Proč? To architekt nechtěl komentovat a zástupce vlastníka se kontaktovat nepodařilo. Památkáři i Praha 2 žádali v minulosti o kontrolní prohlídky budovy nádraží, ovšem často marně. „Poslední kontrolní prohlídka za přítomnosti investora proběhla v dubnu 2017. Jinak se investor z jednání omluvil, absentoval, nekomunikoval a tak podobně,“ říká památkář Jiří Chmelenský.
Čtěte také
Jak se ale zdá, teď je situace jiná. Praha projevila zájem o koupi objektu a vlastník, který ji v roce 2007 ještě jako firma Real Tip Estate koupil od Českých drah za 41 milionů korun, ji nabízí za 117 milionů korun. Podle Prahy 2 tato cena neodpovídá stavu budovy, navíc převyšuje možnosti městské části. Praha 2 proto trvá na tom, že o případném odkoupení nemovitosti bude s vlastníkem jednat výhradně prostřednictvím hlavního města Prahy. Také podle pražského radního pro majetek Jana Chabra za Spojené síly pro Prahu je částka 117 milionů přemrštěná. Praha má totiž k dispozici posudek na 67 milionů korun.
Slovanská epopej na nádraží Vyšehrad?
Někteří pražští politici také přišli s nápadem do plánovaných přístaveb nádraží umístit Slovanskou epopej. „Je teď na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, aby prověřil, zda by se sem dílo vůbec vešlo a bylo by to možné architektonicky a konstrukčně provést,“ i kdyby to možné nebylo, má Praha podle radního Chabra o objekt zájem. Schůzka majitele nádraží se zástupci Prahy je naplánovaná na 13. března.
Město Praha léta žádalo, aby se nádraží zvětšilo, v roce 1901 se tu dokonce srazily vlaky.
historik architektury Lukáš Beran
Významná industriálně technická památka
Kdo je autorem budovy, není jednoznačné. Zatímco Lukáš Beran její autorství připisuje Janu Heindlovi, památkář Jiří Chmelenský se přiklání k Antonínu Balšánkovi. A vysvětluje, čím je tato budova z hlediska památkové péče výjimečná: „Je významnou památkou a příkladem industriálně technického rázu, která dotváří prostředí pražské památkové rezervace. Obvykle je řazena do secesního slohu.“
Čtěte také
Svému účelu přestalo nádraží sloužit v roce 1960. Dodnes platí, že v oblouku trati nesmějí cestující nastupovat a vystupovat a vlaky tudy pouze projíždějí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
