V hudbě potřebuju zažívat trans, je to zdroj radosti a inspirace, říká skladatel a etnomuzikolog Tomáš Reindl

17. říjen 2022

Darbuka, riq, dulcimer anebo trumšajt – to je jen několik z celé baterie nástrojů, které ovládl etnomuzikolog, pedagog HAMU, skladatel a hudebník Tomáš Reindl. Ve Vizitce s Markétou Kaňkovou mluvil také o tom, jak jej ovlivnila studia elektrotechniky, pobyt v Indii a cvičení jógy, anebo jak funguje jeho sólový projekt Omnion.

Z jedné strany hudba, z druhé elektrotechnika. S obojím Tomáš Reindl díky svým rodičům vyrůstal, obojímu se věnoval na škole a hudba, její elektronické varianty a práce se zvukem jej provázejí dodnes. „Například mikrointervalový systém, kterému se věnuji posledních šest let, využívám při práci se samplerem. Může se to pak aplikovat i na smyčce nebo lidské hlasy, těm je ale dobré dát nějaké záchytné body. Dané souzvuky jim zahraju, oni se přiladí a já pak zmizím,“ přibližuje způsob práce.

Hudební nástroj trumšajt, Muzeum Vysočiny Jihlava

Snímač zvuku si tenhle absolvent skladby na HAMU a oboru aplikovaná elektronika v podstatě hned namontoval i na středověký jednostrunný nástroj trumšajt, který vyrobil jeho otec. „Věnoval ho své sestře, pak ale zůstal opřený v rohu. Okamžitě jsem se pro něj nadchnul, přidělal na něj snímač a zvuk, který z něj vycházel, jsem začal variovat,“ usmívá se. Skladbu Rod-n-Dron, již s pomocí trumšajtu složil a která je výsledkem lockdownového hudebního experimentování, slyšeli i posluchači vltavské Vizitky.

Jaroslav Krček a dulcimer v detailu

Tomáš Reindl hudbu rád analyzuje, zároveň ale potřebuje emoce. Jeho skladby mají často gradující charakter, pracuje s minimalismem, repeticí, zesilováním, a jakožto etnomuzikolog se zajímá o žánr zvaný trance. Ten už ve svém názvu odkazuje k určitému stavu mysli. „Jeho principy v hudbě potřebuju. Nestačí mi hudbu prožívat jen intelektuálně nebo jako potěšení, potřebuju při ní někdy zažít změněný vztah vědomí, což je pro mě zdroj inspirace, energie a radosti,“ vysvětluje. Do takových stavů jej dokážou dostat rané vícehlasy, gregoriánský chorál, indické mantry nebo severoamerické bubnování.

Techniku piloval u indického mistra

Důležitou součástí Reindlovy hudební planety je také hra na bicí nástroje zvané tabla. Dostal se k nim skrz nahrávky jazzového kytaristy Johna McLaughlina a ve hře se zdokonaloval u v Londýně usazeného guru Sanju Sahaie. „V Indii jsem chodil na lekce, ale oni tam hru neřeší moc systematicky. Myslel jsem si, že už něco umím, ale když jsem před Saniem, který už je poznamenaný Západem, zahrál poprvé, ruku mi zkroutil úplně jinak. Přenastavil mi techniku, ale když jsem si na to zvyknul, moje hra se posunula o kus dál.“

Čtěte také

Tomáš Reindl ve Vizitce popsal, jaký typ hudby dnes zajímá etnomuzikology a jakou hudbu sbíral spisovatel Karel Čapek, jehož rozsáhlou sérii etnických nahrávek nedávno představil v rámci festivalu Rosa Bohemica. Mluvil také o svém sólo projeku Omnion, o „zhudebněném“ vztahu k Šumavě, o melodramu Joga, v němž zpracoval také oblíbené texty od mystika a fotografa Františka Drtikola, anebo o tanečně-hudebním představení InspiraCe, které je k vidění v pražské Arše.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.