Počítače, minimalismus a experiment. Skladatel Milan Guštar vypráví o možnostech umění, kterému na svět pomáhá matematika
První nástroj, ve kterém se objevila elektřina, vynalezl v 18. století Prokop Diviš. Co na tom, že hráči, kteří na jeho elektrifikované piano zkoušeli hrát, dostávali pravidelně rány a elektřinou zušlechtěný zvuk byl jen jeho zbožným přáním – primát Divišovi už nikdo neodpáře. I o tom mluvil organolog, skladatel a programátor Milan Guštar ve Vizitce, kam ho pozvala Dita Hradecká.
Tak jako se biolog zabývá živými organismy anebo historik umění různými epochami a rukopisy, věnuje se Milan Guštar hudebním nástrojům, a to převážně těm elektrofonickým. Napsal o nich knihy, přednáší tento obor na vysoké škole a principy elektronické hudby, kombinatoriky a programování používá i ve vlastní autorské tvorbě: hudební, básnické i výtvarné.
Ostatně hned úvodní skladba Vítr je výsledkem spolupráce s někdejšími spolužáky z pražského ČVUT, kde Guštar v 80. letech studoval programování a kde také vznikla jeho kapela. „Budoucí spolužáci mě vzali do jakési stanice mladých techniků, kde byl k dispozici starý sálový počítač. Rychle jsme ho ovládli a byli schopní v něm programovat. A mě napadlo, že napíšu program, který bude schopen pomocí generativní gramatiky generovat slova. Povedlo se, a mezi těmi se objevil i název kapely,“ vysvětluje ve Vizitce, jak se zrodilo podivné jméno Flao YG.
Síla zdeformovaného sedmiúhelníku
Ačkoliv sám moc dobře ví, že počítačové jazyky jsou sice přesné, ovšem dokáží mluvit jen o omezeném množství témat, rád se v místech, která „běžní“ skladatelé a konzumenti hudby považují za vyčerpaná anebo nezajímavá, pouští do objevování hudebních, zvukových i kompozičních libůstek. Zajímá ho umění generativní – tedy princip, kdy se jedna myšlenka může zhmotnit různými způsoby, zvukovými nebo výtvarnými.
Čtěte také
Jako příklad ve Vizitce zazněla skladba Heptagon neboli Sedmiúhelník. „Jmenuje se tak proto, že partitura je obrazem sedmiúhelníku a jeho úhlopříček. Ty znázorňují pohyb výšky tónu. Skladba je zkomponovaná pro nasamplovaný klavír a syntetický lidský hlas,“ vysvětluje Milan Guštar podstatu kompozice. „Piano je reálné, ale změnou výšky se od klasického zvuku klavíru odlišuje. Hlas, u kterého jsme na plynulé výšky zvyklí, je zase naprosto syntetický. Přitom působí možná nejpřirozeněji.“
Poslechněte si celou Vizitku, ve které Milan Guštar popisuje, proč nemá rád permutace, jak si doma sestavoval hudební nástroje, jak přemýšlí nad poezií anebo proč se pustil do psaní obsáhlé publikace o elektrofonech.
Související
-
Hudba umí zachytit biometrické údaje stromů i politický aktivismus. Slyšet ji lze U Kamenného zvonu
Výstava Zvuky / Kódy / Obrazy zkoumá zobrazení zvuku ve vizuálním umění od doby avantgardy až po současnost.
-
16–20 000 Hz: Výstava pro uši v MeetFactory
16–20 000 Hz je frekvenční rozsah zvuku, který je lidské ucho schopno vnímat. Zvuk a jeho nejrůznější podoby jsou hlavním motivem stejnojmenné výstavy, která je až ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
