Uvízlé věty Karla Hvížďaly
18. listopad 2011
Eseje pro vltavské dopolední vysílání začal Karel Hvížďala psát v roce 2005. Po šesti letech vychází jejich výběrový knižní soubor pod názvem Uvízlé věty, tedy se stejným titulem, s nímž jsou uváděny v rozhlasovém programu.
V předmluvě ke knize, kterou vydalo nakladatelství Mladá fronta, je řečeno, že „slova mají paměť stejně jako lidé“. Co tedy uvázlo v paměti slov komentátora, novináře a spisovatele Karla Hvížďaly, se v rozhovoru ptala Milena M. Marešová. V první otázce především, zda mají eseje v knize nějaké společné téma.
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
-
Šálek čaje a Dvojí nepřítel. Povídky českého letce a legendárního stíhače RAF Františka Fajtla
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
