Utrpení z nemožnosti návratu. Další z francouzských románů Milana Kundery vyšel v českém překladu Anny Kareninové
Po knize Slavnost bezvýznamnosti vyšel česky další z románů Milana Kundery, který spisovatel napsal francouzsky. O tématech prózy Nevědění, problematických aspektech překladu i osobních momentech si redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková povídala s Annou Kareninovou, která text převedla do češtiny.
„Nevědění je pro mě především románem o návratech, o problému návratů po letech a proto je jednou z ústředních postav také Odysseus. Emigrace je tu východiskem děje, ale není to jeho podstatou. Tou jsou skutečně návraty a míjení se v čase a ve vzpomínkách. Další velké téma je tu paměť, která se ukazuje být ryze osobní a druhý člověk, který s námi zážitek sdílel, si to třeba pamatuje úplně jinak. A z toho vzniká nesoulad, který se tu také tematizuje,“ charakterizuje román Milana Kundery jeho překladatelka Anna Kareninová.
Přestože už se s převodem spisovatelových francouzských textů do češtiny potýkala ve Slavnosti bezvýznamnosti, další próza jí přinesla zase jiné překážky. „Nevědění je román, který se z velké části z podstaty odehrává v Čechách a je o návratech do Čech po dvaceti letech emigrace. A v těch Čechách nacházejí navrátilci českou realitu, kterou jsem musela rekonstruovat tak, jak na ni byli Kunderovi zvyklí, když odcházeli. A to je úplně jiná zvyklost, než jakou jsem měla já, která jsem vyrůstala v jiných Čechách než oni,“ dodává překladatelka.
Čtěte také
Proplétání motivů
„Mezi těmi knihami jsou rozestupy let a já ke každé z nich přistupuji samostatně. Jistěže souvislosti tam nacházím – mám k dispozici souborné dílo Milana Kundery francouzsky v elektronické podobě, takže v něm můžu hledat motivy, slova a tak dále. Pochopitelně hledám i v českých románech protože proplétání témat mi u něj přijde typické. Buduje totiž své dílo nejenom jako knihu po knize, ale každá kniha u něj tvoří součást celku,“ líčí svůj postup práce při překladu francouzských textů původně českého autora Anna Kareninová.
A doplňuje, v čem se jí kniha osobně dotkla: „S Nevěděním se pro mě prolíná i vzpomínka na mého otce, který utekl z Ruska v roce 1917 a já jsem ho znala už jako starého muže. Uvědomila jsem si, že v sobě tu nostalgii měl a já jsem si jí nevšimla, protože se nedožil mé dospělosti. A tak jsem si při překládání Nevědění zpětně vybavovala svého otce a dost mě to zasáhlo.“
Koho nazývají Kunderovi termínem „soplák“? Kdo rozhoduje o českých verzích francouzských názvů? A jak je to se slovy „doma“ nebo „nostalgie“ v různých jazycích? Poslechněte si celý rozhovor s Annou Kareninovou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Peter Karvaš: Sedm svědků. Detektivka ve hvězdném obsazení otevírá otázky po občanské odpovědnosti
-
Deník zloděje. Autobiografický příběh padlého anděla Jeana Geneta
-
Eli Beneš: Nepatrná ztráta osamělosti. Oceňovaný debut současného českého spisovatele
-
Miroslav Hlaučo: Letnice. Poslechněte si četbu z vítězné knihy Magnesia Litera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
