Utrpení z nemožnosti návratu. Další z francouzských románů Milana Kundery vyšel v českém překladu Anny Kareninové

12. listopad 2021

Po knize Slavnost bezvýznamnosti vyšel česky další z románů Milana Kundery, který spisovatel napsal francouzsky. O tématech prózy Nevědění, problematických aspektech překladu i osobních momentech si redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková povídala s Annou Kareninovou, která text převedla do češtiny.

Přebal knihy Nevědění Milana Kundery

„Nevědění je pro mě především románem o návratech, o problému návratů po letech a proto je jednou z ústředních postav také Odysseus. Emigrace je tu východiskem děje, ale není to jeho podstatou. Tou jsou skutečně návraty a míjení se v čase a ve vzpomínkách. Další velké téma je tu paměť, která se ukazuje být ryze osobní a druhý člověk, který s námi zážitek sdílel, si to třeba pamatuje úplně jinak. A z toho vzniká nesoulad, který se tu také tematizuje,“ charakterizuje román Milana Kundery jeho překladatelka Anna Kareninová.

Přestože už se s převodem spisovatelových francouzských textů do češtiny potýkala ve Slavnosti bezvýznamnosti, další próza jí přinesla zase jiné překážky. „Nevědění je román, který se z velké části z podstaty odehrává v Čechách a je o návratech do Čech po dvaceti letech emigrace. A v těch Čechách nacházejí navrátilci českou realitu, kterou jsem musela rekonstruovat tak, jak na ni byli Kunderovi zvyklí, když odcházeli. A to je úplně jiná zvyklost, než jakou jsem měla já, která jsem vyrůstala v jiných Čechách než oni,“ dodává překladatelka.

Čtěte také

Proplétání motivů

„Mezi těmi knihami jsou rozestupy let a já ke každé z nich přistupuji samostatně. Jistěže souvislosti tam nacházím – mám k dispozici souborné dílo Milana Kundery francouzsky v elektronické podobě, takže v něm můžu hledat motivy, slova a tak dále. Pochopitelně hledám i v českých románech protože proplétání témat mi u něj přijde typické. Buduje totiž své dílo nejenom jako knihu po knize, ale každá kniha u něj tvoří součást celku,“ líčí svůj postup práce při překladu francouzských textů původně českého autora Anna Kareninová.

Milan Kundera v Paříži

A doplňuje, v čem se jí kniha osobně dotkla: „S Nevěděním se pro mě prolíná i vzpomínka na mého otce, který utekl z Ruska v roce 1917 a já jsem ho znala už jako starého muže. Uvědomila jsem si, že v sobě tu nostalgii měl a já jsem si jí nevšimla, protože se nedožil mé dospělosti. A tak jsem si při překládání Nevědění zpětně vybavovala svého otce a dost mě to zasáhlo.“ 

Koho nazývají Kunderovi termínem „soplák“? Kdo rozhoduje o českých verzích francouzských názvů? A jak je to se slovy „doma“ nebo „nostalgie“ v různých jazycích? Poslechněte si celý rozhovor s Annou Kareninovou.

Spustit audio

Související