Utrpení z nemožnosti návratu. Další z francouzských románů Milana Kundery vyšel v českém překladu Anny Kareninové
Po knize Slavnost bezvýznamnosti vyšel česky další z románů Milana Kundery, který spisovatel napsal francouzsky. O tématech prózy Nevědění, problematických aspektech překladu i osobních momentech si redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková povídala s Annou Kareninovou, která text převedla do češtiny.
„Nevědění je pro mě především románem o návratech, o problému návratů po letech a proto je jednou z ústředních postav také Odysseus. Emigrace je tu východiskem děje, ale není to jeho podstatou. Tou jsou skutečně návraty a míjení se v čase a ve vzpomínkách. Další velké téma je tu paměť, která se ukazuje být ryze osobní a druhý člověk, který s námi zážitek sdílel, si to třeba pamatuje úplně jinak. A z toho vzniká nesoulad, který se tu také tematizuje,“ charakterizuje román Milana Kundery jeho překladatelka Anna Kareninová.
Přestože už se s převodem spisovatelových francouzských textů do češtiny potýkala ve Slavnosti bezvýznamnosti, další próza jí přinesla zase jiné překážky. „Nevědění je román, který se z velké části z podstaty odehrává v Čechách a je o návratech do Čech po dvaceti letech emigrace. A v těch Čechách nacházejí navrátilci českou realitu, kterou jsem musela rekonstruovat tak, jak na ni byli Kunderovi zvyklí, když odcházeli. A to je úplně jiná zvyklost, než jakou jsem měla já, která jsem vyrůstala v jiných Čechách než oni,“ dodává překladatelka.
Čtěte také
Proplétání motivů
„Mezi těmi knihami jsou rozestupy let a já ke každé z nich přistupuji samostatně. Jistěže souvislosti tam nacházím – mám k dispozici souborné dílo Milana Kundery francouzsky v elektronické podobě, takže v něm můžu hledat motivy, slova a tak dále. Pochopitelně hledám i v českých románech protože proplétání témat mi u něj přijde typické. Buduje totiž své dílo nejenom jako knihu po knize, ale každá kniha u něj tvoří součást celku,“ líčí svůj postup práce při překladu francouzských textů původně českého autora Anna Kareninová.
A doplňuje, v čem se jí kniha osobně dotkla: „S Nevěděním se pro mě prolíná i vzpomínka na mého otce, který utekl z Ruska v roce 1917 a já jsem ho znala už jako starého muže. Uvědomila jsem si, že v sobě tu nostalgii měl a já jsem si jí nevšimla, protože se nedožil mé dospělosti. A tak jsem si při překládání Nevědění zpětně vybavovala svého otce a dost mě to zasáhlo.“
Koho nazývají Kunderovi termínem „soplák“? Kdo rozhoduje o českých verzích francouzských názvů? A jak je to se slovy „doma“ nebo „nostalgie“ v různých jazycích? Poslechněte si celý rozhovor s Annou Kareninovou.
Související
-
Práce spisovatele je z padesáti procent taktika: Milan Kundera z českého i francouzského pohledu
Hledání Milana Kundery mezi Prahou, Brnem a Paříží. Jaká je reflexe jeho díla i osobnosti z českého a francouzského pohledu? Co říká Kunderův příběh o Evropě 20. století?
-
Takhle román ještě nikdo nikdy nenapsal, hodnotí spisovatelka Kunderovu Slavnost bezvýznamnosti
Český překlad knihy je literární událostí desetiletí a zároveň klíčem k autorovu dílu. Patří Kundera do kánonu české literatury stejně jako francouzské?
-
Pět zastavení. Skladatel Miloš Štědroň představuje Milana Kunderu v nečekaných souvislostech
Milan Kundera, prozaik, básník, překladatel, esejista a dramatik je rodákem z Brna-Králova Pole, od roku 1975 žije ve Francii. Nedávno oslavil devadesáté druhé narozeniny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
