Urbanistický fenomén své doby. Seznamte se s postupnými proměnami pražského Albertova

7. březen 2022

Urbanistický fenomén. I tak lze nazývat postupnou proměnu albertovského údolí, kde dnes sídlí kampus Univerzity Karlovy. Albertovu je věnován i nový seriál Mozaiky, který vytvořila Veronika Štefanová. Společně s architekty, historiky architektury i archeology se vydala cestou z Karlova až do areálu současného univerzitního kampusu, aby historii i budoucnost této oblasti přiblížili.

Započetím stavby městských hradeb od Vyšehradu k Poříčí se datuje založení Nového Města pražského v polovině 14. století. Začala tak i urbanistická historie albertovského údolí, a  Praha se tak stala svědkem vzniku nového urbanistického fenoménu, který se vymykal tehdejšímu obvyklému vývoji měst.

Na vývoj předměstské aglomerace měla mimořádný vliv stará vyšehradská cesta spojující oba pražské hrady, která od Vyšehradu vedla po pravém vltavském břehu až pod Pražský hrad. Početné doklady sídelních aktivit a románských sakrálních staveb nacházíme ve vyšehradském podhradí s doklady zpracování bahenní železné rudy a výroby železa z náplav Botiče.

Budova kliniky urologie na Karlově

V první polovině 20. století se výstavba univerzitní čtvrti Albertov stala jedním z nejdůležitějších zásahů do novodobé podoby Nového Města pražského. Postupně se tak zaplnil málo zastavěný prostor mezi Apolinářskou a Horskou ulicí. Na této ploše vyrostly monofunkční a relativně uzavřené školské a výzkumné areály.

Biocentrum a Globcentrum

Univerzitní čtvrť na pražském Albertově se do čtyř let rozroste o další dvě budovy – Biocentrum a Globcentrum. Dostavba kampusu na Albertově je aktuálně nejdůležitějším projektem Univerzity Karlovy. Jedná se o největší investici českého státu a největší výstavbu Univerzity Karlovy v centru hlavního města Prahy za posledních 100 let.

Univerzita Karlova vyhlásila v září 2015 mezinárodní architektonickou soutěž. Odbornou nezávislou část poroty spolu s jejím místopředsedou architektem Josefem Pleskotem tvořili architekti Ladislav Lábus, Dalibor Hlaváček, inženýr Ladislav Bukovský a architekti Michal Fišer a Pavel Hnilička. Za vítězným projektem stojí architektonické studio Znamení čtyř.

Kampus Univerzity Karlovy v Praze na Albertově podle studia Znamení čtyř, novostavby vědeckovýzkumných center Biocentrum a Globcentrum, mezinárodní soutěž, 1.místo

Kampus Albertov bude obsahovat dva hlavní objekty – Biocentrum a Globcentrum. Budovy Biocentrum a Globcentrum by se podle předpokladů měly studentům a vědcům otevřít v roce 2026. Biocentrum se bude věnovat poznávání živých systémů pro potřeby lidského zdraví, nových biotechnologií a ochrany biodiverzity. Výzkum v Globcentru bude zaměřen na jednotlivé aspekty globálních změn. Jde například o dynamiku klimatických změn planety, změny rozšíření organismů, přírodní ohrožení rizika nebo dynamiku šíření živočišných druhů i vegetace.

Spustit audio

Související