Umění outsiderů - výstava ve frankfrutském Schirnu

V pracích těchto umělců nás neobvyklý vztah mezi skutečnosotí a fantazií podnítí k úvahám o vlastním pojetí světa.Od Jeana Dubuffeta pochází název ‚Art Brut'. Vystihl tím velmi dobře syrovost a přímočarost, která je pro tento druh umění typická. V anglicky mluvících zemích se v této souvislosti užívá spíše výrazu ‚outsider art'.

Ještě na začátku 20. století se hovořilo o ‚mazanicích duševně chorých'. Až ve 20. letech minulého století v souvislosti s počátky psychiatrie se tento náhled změnil. Někteří z lékařů pochopili, že kreativní činnost jejich pacientů může mít i blahodárné léčebné účinky.

Pokud jsme se dodnes s tímto druhem umění nesetkali, nabízí nám frankfurtská výstava ideální možnost naše opominutí napravit. Vidíme zde práce známých i méně známých umělců z Evropy i Ameriky. Panely s doprovodnými texty nás informují i o velice zajímavých příbězích objevení jednotlivých umělců. Procházíme výstavou a prohlížíme si obrazy, objekty z kovu, vlny a dřeva. Obcházíme kresby kolem dokola - jedním z typických znaků umělců-outsiderů je pokreslovat a pomalovávat realivně velké formáty oboustranně. Tyto práce jsou tak silné a intenzivní, že bereme zavděk lavičkou, na několik minut se posadíme a srovnáme si myšlenky. Základním rozdílem mezi outsidery - a ostatními umělci zřejmě je, že outsider netvoří s cílem uplatnit se na trhu. Tvoří proto, že musí - to je jistě vlastní i většině jiných umělců. Jakmile je ovšem dílo hotové, ztrácí o ně zájem a tvoří dal, témeř nepřetržitě, tvoří jako o život. A to je další fascinující aspekt této velmi vydařené výstavy: ukazuje nadprodukci, posedlost, kreativitu a jakousi horečnatost a nepopsatelné zapálení těchto umělců pro tvorbu.

‚Svět ve světě ve světě ve světě' nazývá jeden z prvním reprezentantů art brut Adolf Wölfli svůj kosmos a maluje jej v roce 1885. ‚Šílenstvíˇ. Reaguje tento svět a zavře ho do švýcarského blázince. V cele nakreslí přes deset tisíc obrázků. Pomaluje nábytek, stěny i strop. Za den vykreslí jednu celou tužku. Za jeho obrazy se dnes platí šestimístné sumy. Byl jenom duševně nemocný nebo výjimečný umělec? A je to v této souvislosti vůbec relevantní?

George Widenera drží umění - jak sám říká - při zemi. Když se mu myšlenky začínají rozutíkávat, vezme do ruky štětec nebo tužku. Jeho diagnóza je Aspergův syndrom - jedna z forem autismu, geniání matematické nadání na úkor jiných běžných lidských forem chování a jednání. Ve svých obrazech, které se samozřejmě hemží čísly vypočítává například pravděpodobnost leteckých katastrof o nedělích.A ještě jeden příklad neobvyklé umělkyně. Birgit Ziegert se narodila ve Frankfurtu. Diagnoza: Downův syndrom. Její talent byl včas objeven, navštěvovala dokonce uměleckou školu. Umělecky pojala i vstup na výstavu - pomalovala zdi podél schodiště zvířaty, rostlinami a postavami, vzniklými v jejím vlastním světě. Její kresby jsou rostlino-zvířata a rostlino-bytosti. Nadarmo bychom hledali nějaký známý druh. Jsme unešeni barevností, roztodivnými tvary a kompozicí jejího vlastního univerza.Dnes už je léčivá síla umění známá a téměř samozřejmá. Umění se stalo terapií. Umění představitelů art brut je útěkem do jiných světů. Avšak jak je z těchto prací zřejmé - i tam potkáme jen sami sebe.

Weltwandler. Die Kunst der Outsider. Schirn Kunsthalle, Frankfurt. 24. září 2010 - 9. leden 2011