Umění má vyrušit lidi z běžného pohledu na svět. DOX k tomu chce přispívat ve svých nových prostorách

Zakladatel a ředitel DOXu Leoš Válka a architekt Petr Hájek mluvili v ArtCafé nejen o plánech, které mají s novou budovou, řeč byla také o přirozeném směřování celého kulturního centra. DOX je po deseti letech fungování nejen o mnoho rozměrnější a také se zaměřuje na stále větší šíři uměleckých disciplín.

Místo pro kritický pohled na svět

„Věci se košatí přirozeným samovývojem, naším zaměřením původně mělo být současné výtvarné umění, ale postupně jsme přidali literaturu, performance, divadlo, trochu filmu, hudbu… jednotlivé disciplíny se vždycky v historii vzájemně inspirovaly. Období speciálních diváckých skupin už dávno neplatí,“ popisuje Leoš Válka.

„DOX dává příležitost různým uměleckým přístupům. Nejdůležitější jsou pro nás společenské přesahy a kritický pohled na dnešní svět,“ konstatoval v ArtCafé Leoš Válka. Petr Hájek pak doplnil, že on má v programové skupině DOXu na starost architekturu a sleduje její přesahy k jiným disciplínám.|foto: Tomáš Vodňanský,Český rozhlas

Před deseti lety byl DOX založen jako prostor pro prezentaci současného umění a jako místo pro svobodné setkávání nejrůznějších uměleckých směrů. Leoš Válka je přesvědčen, že tuto vizi naplňuje dodnes.

Nové posily a specifika nového prostoru

Programová skupina vedení DOXu byla nově rozšířena o osobnosti, které dohlížejí na jednotlivé umělecké disciplíny, jež jsou ve zdejších prostorách prezentovány. K Leoši Válkovi a Michaele Šilpochové, která se stará o literární programy, přibyli Marek Hovorka pro film, Viliam Dočolomanský pro divadlo a Petr Hájek pro architekturu. „Zajímá mě syntéza různých druhů umění. Architektura se může inspirovat celou řadou oborů, které stojí mimo ni, třeba tancem, hudbou, výtvarným uměním… Mým úkolem je v radě DOXu je zastupovat segment architektury a právě tyto její přesahy,“ říká Petr Hájek.

Studio Petr Hájek architekti stojí za projektem nově vystavěného multifunkčního sálu, kterým DOX konečně získal místnost charakteru divadla, kina či koncertní síně. DOX+ pojme až 550 sedících diváků a kromě divadelní zkušebny a teleskopické elevace nabízí třeba nastavitelnou (proměnnou) akustiku, která se dokáže přizpůsobit nejrůznějším typům produkcí. „Máme několik opatření, jak potřebnými parametry hýbat. Na stropě jsou mechanické panely o třech stranách, z nichž každá má jiný povrch – každá jinak odráží či pohlcuje zvuk.  Panely lze nastavit podle potřeby a zvuk tak efektivně upravovat,“ upřesňuje Petr Hájek.

DOX+ zaplnilo divadlo

Rezidenčním souborem v nové budově DOX+ se v minulé sezóně stala Farma v jeskyni, mezinárodní divadelní studio, které se zaměřuje na tvorbu, vývoj a výzkum lidského výrazu. Skupinu performerů vede režisér a choreograf Viliam Dočolomanský, který se rozhovoru v ArtCafé zúčastnil po telefonu. A popsal hlavní myšlenku souboru Farma v jeskyni: „Nestačí nám vytvořit představení v co nejvyšší kvalitě, které je atraktivní a oslovuje diváky tím, co přináší. Prostřednictvím výzkumů témat, která jsou často tabuizovaná, se sami učíme a dostáváme se k tomu, že nabytou zkušenost předáváme formou představení dál divákům. Neoddělujeme tvorbu a výzkum, je to pro nás jedna jediná věc.“

Viliam Dočolomanský: Žijeme povrchní životy. V šedesátce předstíráme, že je nám třicet. Téma stáří na Vltavě

• Upravit
• Smazat

„Tahle země bude pro starý“, tak je nazvaný celorozhlasový tematický týden, kterému se od pondělí do pátku věnuje i Mozaika Českého rozhlasu Vltava.

Nepopiratelnou výhodou, kterou skýtá souboru budova DOX+, je pro Dočolomanského zázemí krásného a komfortního prostoru, poskytujícího navíc i možnosti skladování scény a zkoušení v důstojných podmínkách. Nejdůležitější je ale ideové propojení obou subjektů:„Tým DOXu a Farmy v jeskyni jsou programově spojené, navzájem se obohacujeme, posouváme dál, spolupracujeme a podporujeme se.“ Jak se bude v DOXu dařit nadále propojovat umělecké disciplíny, ukáží další sezóny. Tu letošní zahajuje projekt Podzim s Farmou v jeskyni a výstava Vítejte v těžkých časech.

Celé ArtCafé včetně příspěvku o slovenské Ceně Oskára Čepana pro výtvarníky do 40 let a hudby podle výběru Petra Dorůžky si můžete poslechnout zde: