Viliam Dočolomanský: Žijeme povrchní životy. V šedesátce předstíráme, že je nám třicet. Téma stáří na Vltavě

Do života seniorů nehlédla třeba ze sálu Divadla Ponec, které už třetím rokem pořádá pohybově-hlasové dílny pro seniory - a to každou středu odpoledne. Lekce jsou zdarma a vedou je tři lektoři - tanečnice a choreografka Lenka Kniha Bartůňková, zpěvačka Ridina Ahmedová a letos nově i herec Jan Bárta. Účastníci během nich netančí klasické tance, ani nezpívají známé písně, jak by se mohlo na první pohled znát. Pohybují se a pracují se svým hlasem v přirozeném a spontánním souladu podle toho, jak jim velí a radí jejich tělo.

Problematiku stáří a stárnutí otvírá také inscenace Navždy spolu! oceňovaného mezinárodního souboru, který překračuje hranice žánrů fyzického, tanečního a hudebního divadla, Farma v jeskyni. Tvorba souboru je dlouhodobě založena na zkoumání nepohodlných témat současnosti a nových způsobů práce z lidským výrazem. Jevištní kompozice Navždy spolu! měla premiéru letos na jaře a vystupují v ní performenky Hana Varadzinová a Eliška Vavříková spolu s osmi seniory, kteří neměli žádnou předchozí zkušenost s divadlem, natož pak s žánrem fyzického nebo tanečního divadla. S nápadem zapojit do představení seniory přišel režisér a choreograf inscenace Viliam Dočolomanský.

Dávají česká divadla dostatek příležitostí hercům té nejstarší generace? A jak je napříč generacemi důležité vzájemné naslouchání? I o tom mluvila v souvislosti s novou inscenací dramatika Billa C. Davise Útěky v pražském Divadle v Řeznické herečka Jitka Smutná. Ta na řeznické scéně ztvárňuje v tragikomickém příběhu irských emigrantů tří generací nejstarší postavu - babičku Muddy. V Mozaice letos pětašedesátiletá herečka vysvětlila, proč si vždycky přála hrát v repertoárovém divadle.

Letos je to přesně 25 let, co existuje Nadace Život umělce zřizovaná šesti profesními organizacemi. Podpora umělců-seniorů patří mezi čtyři hlavní pilíře její činnosti. V polovině listopadu odměnila v pražském Radiopaláci padesátku umělců cenami Senior Prix za celoživotní uměleckou činnost. Byli mezi nimi například operní pěvkyně Libuše Márová a Jana Jonášová, herečky Zdena Hadrbolcová a Marie Drahokoupilová nebo herci František Neměc a Ladislav Frej. Ředitelka nadace Dagmar Hrnčířová vysvětlila, podle čeho jsou oceňovaní umělci vybíráni.

Obecně prospěšná společnost Elpida se v Praze zaměřuje na podporu aktivního života seniorů. Provozuje vzdělávací a kulturní Centrum Elpida, ve kterém nabízí nejen vzdělávací kurzy, ale třeba i pohybové a taneční dílny, pořádá mezigenerační festival nebo výstavy a je také platformou pro ženský pěvecký sbor. V centru funguje také pravidelný fotokroužek nazvaný Fotokafe, jehož lektorkou je Petra Klapka.