Umění dedukce

Nadpřirozené schopnosti nebo šarlatánství? Otázka hodná velkého detektiva.

Watson: Vy úžasný Sherlocku! Jak bezmezně vás obdivuji! Někdy věřím, že jste jasnovidný.

Holmes: Nesmysl, Watsone. Jasnovidnost neexistuje. Je to podvod šarlatánů. Stačí pouze dedukovat. De-du-ko-vat, příteli!

Watson: To není nic pro mne, Holmesi. Nemám váš znamenitý mozek. Zůstanu u psaní vašich pamětí.

Holmes: Nepodceňujte se, Watsone. Dám vám jednoduchý příklad dedukce. Bylo mi deset a okouzlil mě slavný jasnovidec. Nic před ním nebylo skryto, se zavázanýma očima uhadoval obsah kapes, četl zavřené dopisy, pod šaty viděl tajné jizvy, identifikoval tváře pod maskou. Uchvátil mě. Chtěl jsem stát jasnovidcem. Po představení jsem ho šel vyhledat. Zmámený obdivem jsem zaklepal na jeho dveře. Zevnitř se ozvalo: Kdo tam? A já jsem pochopil, že jde o podvodníka.

Watson: Cože? Tomu nerozumím. Jak jste na to přišel?

Holmes: (zhluboka zklamaně vzdychne) Drahý Watsone. Z této vaší odpovědi dedukuji, že jste měl bohužel pravdu. Zůstaňte u psaní pamětí.

Osoby a obsazení:
Watson: Radek Holub
Holmes: Igor Bareš

Autor: Daniela Fischerová
Režie: Aleš Vrzák
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Zvukový mistr: Tomáš Mikyška
Zvuková spolupráce: Filip Skuhrovec
Produkce: Radka Tučková

>> Zpět na hlasování