Umění a medicína mají hodně společného, práce s lidskou duší je jejím základem, říká nový rektor Univerzity Palackého Martin Procházka
Narodil se v Ostravě, velký vklad do profesního i osobního života si přivezl ze Švédska a lékařství se učil v Olomouci. Teď se na zdejší Univerzitě Palackého stal rektorem. Profesor Martin Procházka ve Vizitce s Michalem Burešem mluvil o svém vztahu ke kultuře a vysvětlil také, co přesně se skrývá za medicínským rčením „příroda je moudrá, nedovolí moc velké průšvihy.“
Má rád hudbu Paula Simona a Arta Garfunkela, rád se vrací k nadčasovým veršům Karla Havlíčka Borovského a v momentě, kdy si potřebuje odpočinout od lékařské či manažerské práce, sahá po knize s výrazným příběhem. Takový je pro něj například Žert od Milana Kundery. V současné době pak má na nočním stolku rozečtenou objemnou knihu Umění diplomacie od amerického politika a historika Henryho Kissingera.
Čtěte také
„Ačkoliv se jedná o ne moc záživná politická témata, je to napsané čtivě a poutavě. Hodně si toho pamatuji z hodin dějepisu a mohu si tedy porovnat, co jsme se dozvídali tehdy a jak o tom píše Kissinger. Celé to má vlastně až filozofický rozměr, člověk se nemůže spokojit jen s jedním zdrojem,“ říká host vltavské Vizitky profesor Martin Procházka. Toto poznání aplikuje i ve své specializaci, jíž je perinatologie, tedy léčba potíží spojených s těhotenstvím. Ve Vizitce popsal, jak lékaři na základě jedné mylné publikace v minulosti zcela zbytečně přistupovali k císařským řezům.
Univerzita Palackého stoupá
Procházka je rodák z Ostravy a pochází z lékařské rodiny. Každodenní domácí diskuse o jednotlivých pacientech i o zdravotnickém systému ho logicky dovedly ke studiu medicíny. Sametová revoluce ho zastihla ve druhém ročníku. „Hned v prosinci jsme sedli do autobusu a jeli do Vídně podívat se na pamětihodnosti,“ popisuje tehdejší hlad po všem novém. Škola, v níž nyní měsíc působí jako rektor, se podle něj během let výrazně posunula. „Cítím tu teď velký drive, přišla spousta nových lidí, začíná tu učit víc cizinců, Univerzita Palackého stoupá v zahraničních žebříčcích,“ konstatuje.
Čtěte také
O umění, které by se mohlo jevit jako protipól lékařské profese, hovořil profesor Procházka jako o odpočinkové aktivitě mnoha jeho kolegů. „Řada kolegů z vnitřního lékařství jsou výborní umělci, skloubení medicíny a umění je pak patrné například u plastické chirurgie. Práce s člověkem a jeho duší je základem medicíny, jinak už to dnes ani nejde. Duše a tělo jedno jsou.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
