Ugrofinské číslo měsíčníku Plav
Víte vůbec o existenci jazyků jako např.: mansijština, chantijština, udmurtština, komijština, marijština, mordvínština, sámština, samojedština, votština, karelština... apod.?
Všechny tyto jazyky, a to jsme zdaleka nevyjmenovali všechny, patří do uralské či ugrofinské jazykové rodiny. Dosud jinde nepublikované překlady prózy a poezie některých z nich uvádí měsíčník pro světovou literaturu Plav s podtitulem Koho jedí Samojedi? Můžete tak nahlédnout do literatur národů bez vlastních států, roztroušených po Rusku, Norsku a Finsku.
Na otázku Ivany Myškové, nakolik se v současnosti těmito jazyky tvoří a hovoří, odpovídá ugrofinista Michal Kovář z Ústavu jazykovědy a baltistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který také v edici Uralica nakladatelství Pavel Mervart vydává knihy o laponské kultuře.
V těchto dnech vyšlo i nejnovější číslo Plavu, přibližující jazyk národa, který podobně jako malé ugrofinské národy, také nemá vlastní stát – a to národa romského.
Veškeré texty uvedené v čísle vznikaly na našem území a některé byly napsány dokonce jak romsky, tak česky. Z autorů jmenujme např. Gejzu Demetera, Andreje Giňu, Ilonu Ferkovou, Emila Cinu, Irenu Eliášovou, Renátu Berkyovou nebo Janu Hejkrlíkovou. Čeká vás samozřejmě i esej k tématu, rozhovor a dokonce i komiks, připomínající deportaci Romů do Osvětimi 18. března 1943.
Nejposlouchanější
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Václav Havel: Dopisy Olze. Rozhlasová verze divadelní inscenace režijního dua SKUTR
-
Černá a bílá, Píseň na rozloučenou, Šanghaj, Ghetto a hranice a další povídky Jiřího Weila
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta