Učit zpěv je náročná, zodpovědná práce. Hlasu se dá jednoduše ublížit, říká pěvkyně Eva Dřízgová – Jirušová

30. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Eva Dřízgová - Jirušová, operní pěvkyně

Když se jí v noci honí hlavou part, který se přes den nestačila naučit, vstane doslova s písní na rtech. Eva Dřízgová – Jirušová má za sebou pětatřicetiletou kariéru operní pěvkyně, v posledních letech ale své know-how častěji předává studentům. „Součást talentu je umět vnímat dirigenta a zároveň prožívat postavu, ale neposadit se z toho na zadek. To jsem ale zjistila až při vstupu na jeviště,“ řekla ve Vizitce, kam ji pozvala Renáta Spisarová.

Zpívat si na schodech v činžáku. Pro někoho zábava při ranních návratech domů, pro Evu Dřízgovou – Jirušovou moment, kdy v dětství zjistila, že její hlas pěkně zní a že ji zpěv baví. Dalším klíčovým momentem pak bylo setkání s učitelkou hudby Věrou Škápíkovou, která všechny své svěřenkyně a svěřence doslova infikovala hudbou. „Chtěla jsem moc dělat to, co dělala paní učitelka,“ vzpomněla Eva Dřízgová – Jirušová ve Vizitce.

NDM: Braniboři v Čechách, Kristýna Vylíčilová (Ludiše, dcera Volframova), Eva Dřízgová-Jirušová (Vlčenka, dcera Volframova), Lenka Čermáková (Děčana, dcera Volframova)

Operu, v níž později vynikla (v letech 1996 a 1998 získala Cenu Thálie), objevila až na brněnské konzervatoři, odkud záhy putovala do Moravského divadla Olomouc. Pole pedagogické začala obsazovat zhruba před dvaceti lety, přičemž dnes je vedoucí Katedry sólového zpěvu na Fakultě umění při Ostravské univerzitě. K učení se tehdy dostala přes Janáčkovu konzervatoř, přestože původně ji taková možnost nelákala.

„Věděla jsem, že pěvecká pedagogika je náročná, zodpovědná práce. Hlasu se dá jednoduše ublížit,“ konstatuje. Po prvních úspěších – mezi její absolventky patří například Alexandra Polarczyk nebo Veronika Holbová – se počet jejích žáků začal zvyšovat. A ona sama se postupně začala učit pojmenovávat a předávat studentům věci, které až do té doby pojmenovávat nepotřebovala, protože je do světa posílala skrz zpěv.

Na jeviště patří, zjistila v Prostějově

Ve Vizitce detailně vzpomněla na dobu, kdy se z pozice operní sboristky posunula o úroveň výš: roli Mařenky Krušinové z Prodané nevěsty, již ji nabídli v olomoucké opeře, vnímá jako skok rovnýma nohama do světa sólového zpěvu. Premiéra opery se tehdy odehrála v prostějovském kulturním domě. „Tam jsem zjistila, že na jeviště patřím. O přestávce jsem byla jako na trní, abych se na něj zase mohla vrátit.“

Čtěte také

Jedním dechem ale dodává, že pěvecká psychická pohoda úzce souvisí s psychikou každodenní, a ta se během let může výrazně proměňovat. Za kariérní start v Prodané nevěstě je dodnes šťastná, stejně jako za to, že přechod ze sboru k sólovému zpěvu přišel v raném věku a že velkým mezinárodním rolím předcházely tuzemské menší. „Vždycky je to trochu risk a dopředu nevíte, jestli mladý pěvec svou roli ustojí. Je fakt, že na velkých rolích se toho naučíte nejvíc, důležité je ale mít citlivého šéfa, který vám dramatické role, při kterých je třeba bojovat s orchestrem, nebude dávat příliš brzo. Mladý pěvec má mladý hlas, který musí vydržet celý život.“

Eva Dřízgová – Jirušová v rozhovoru popsala praxi operního provozu, mluvila o tom, jak špatně se pěvcům odmítají role, o svém vztahu k italštině a také o pozitivech a negativech stálých souborů.

Spustit audio

Související