Smetanova Litomyšl má každý rok neopakovatelnou atmosféru, říká její umělecký ředitel a dramaturg Vojtěch Stříteský
Třicet koncertů a festivalových akcí napěchovaných do prvních jedenácti červencových dnů – tak bude vypadat 63. ročník operního festivalu Smetanova Litomyšl. Jeho uměleckým ředitelem je už téměř třicet let litomyšlský rodák a tamní patriot Vojtěch Stříteský – mimo jiné vystudovaný pěvec, fanoušek hokeje, basketbalu, někdejší filatelista a vedoucí filmového klubu. Jeho Vizitku moderoval Daniel Jäger.
Jako kluk byl Vojtěch Stříteský blázen do sportu. Hrál fotbal, hokej i basketbal, sbíral také známky. Ale bavila ho i hudba. Zatímco jeho nejstarší bratři – Stříteský vyrůstal s osmi sourozenci – vyráželi každý pátek na víkendový čundr, on cvičil na trubku a na seminářích ve Smetanově domě se v rámci projektu Kultura mládeži dozvídal zajímavosti o hudebních žánrech a skladatelích. Od bratrů se později naučil akordy na kytaru a dnes mu, jak ve Vizitce řekl, nevadí v autě poslouchat country. Jeho srdce ale patří klasické hudbě.
Čtěte také
„Měl jsem dar silného hlasu, dobrého materiálu, a tak mě přijali na konzervatoř v Pardubicích. U přijímaček jsem byl jediný chlapec.“ Jít studovat do Pardubic bylo jedno z nejlepších životních rozhodnutí, ale i spolužáci, s některými z nich se vídá dodnes. Čtyři roky po absolutoriu konzervatoře byl přijat k dálkovému studiu na Akademii múzických umění v Praze. Tam mu ale nekonvenovala porevoluční atmosféra, které vládlo vyřizování účtů mezi minulostí a současností, a záhy také zjistil, že skloubit studium s částečným úvazkem při festivalu Smetanova Litomyšl je nemožné. Rozhodl se, že s aktivním zpěvem skončí, a vydal se na dráhu kulturního manažera.
Největší filmový klub v Československu
Na pořádání festivalu Smetanova Litomyšl se Vojtěch Stříteský podílí od počátku 80. let, jako dramaturg a umělecký ředitel stojí v jeho čele od roku 1992. Na první kontakt s organizačním týmem vzpomíná s úsměvem. „Bylo to v době, kdy jsem studoval na konzervatoři. Vzal jsem si klavírní výtah opery, která se zrovna hrála, a poslouchal jsem, jestli zpěváci zpívají, co je v notách. Všiml si mě jeden z pořadatelů Pavel Nádvorník a nabídl mi, jestli se nechci stát členem festivalového štábu. Můj první úkol byl postarat se o šatny umělců a předávání květin.“
O tom, jak bude vypadat letošní, kvůli koronaviru dramaturgicky i časově upravený ročník, mluvil Vojtěch Stříteský ve Vizitce detailně. Popsal také, jaké obzory mu otevřela hra na trubku, jak vnímá dvacet let strávených v komunální politice i jaké to bylo, když v Litomyšli před rokem 1989 vedl filmový klub. „Měli jsme osm set členů, na přepočet obyvatel to byl největší filmový klub v Československu,“ vzpomíná. „S rokem 1990 jsme skončili, protože klub jako platforma latentního odporu vůči režimu přestal dávat smysl. Nicméně byly to skvělé roky, naučil jsem se tehdy například hodně o filmové muzice, kterou mám rád dodnes.“
Související
-
Postupné rozvolňování v kultuře: Velké festivaly s převahou vážné hudby poprvé přivítají diváky
PCR testy, respirátory a ideálně bez pauz, přesto obrovská radost. Jak se plánovaly festivaly jako Pražské jaro, Smetanova Litomyšl nebo Janáčkův máj?
-
Smetanova Litomyšl v souvislostech aneb jak se daří Smetanovým operám v jeho rodišti?
Jindřich Bálek hovoří s houslistou Josefem Špačkem, dirigentem Jakubem Hrůšou, publicistou Danielem Jägerem a dramaturgem Smetanovy Litomyšle Vojtěchem Stříteským.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
