Trnová koruna
Poslední únorovou noc se na střeše Rudolfina rozsvítil modrý neon ve tvaru trnové koruny. Je to instalace Jiřího Davida nazvaná "Záře". Bude tam svítit až do 6. května, a už dnes autor jedná o tom, kam s ní dál. Obří trnovou korunu se chystají nasazovat významným veřejným budovám. Že je to koruna trnová, se pozná podle zmučeného výrazu, který po jejím nasazení budova dostane, protože v noci nad Rudolfinem svítí jen nečitelná modrá šmouha. Lépe vypadají zhasnuté neonové trubice ve dne.
Galerie Rudolfinum připravila k trnové koruně na střeše doprovodný program, který označila jako "sérii sdělení". Jednou až dvakrát týdně tady výtvarníci a teoretici umění mluví na téma "Výtvarné umění ve veřejném prostoru". Tahle "série sdělení" říká leccos zajímavého o stavu českého výtvarného umění v posledních deseti letech. Ne že by tyto projevy nějak zvlášť vybočovaly z toho, co naši umělci běžně vykládají. Jako obvykle se dozvíte, co nesnášejí, co nenávidí, co je štve a jak rozhodně nemáte jejich dílo chápat.
V úterý 6. března přišel Jiří David vysvětlovat svůj záhadný střešní neon. Nejdříve se pokusil náročnější posluchače ze sálu vypudit svoji dvanáctiminutovou skladbou, kterou si k neonu složil, aby, jak sám řekl, nemusel nikomu platit autorská práva. Protože tématem úterní "série sdělení" bylo světlo, sdělil autor posluchačům, že se o něm bojí mluvit. A protože se cyklus jmenuje "Výtvarné umění ve veřejném prostoru", oznámil, že tento slogan nesnáší a že jeho instalace nebyla původně vůbec určena na střechu Rudolfina. Nakonec definoval svůj záměr jako pokus vytvořit "amorfní věc". Jiřího Davida doplnil kurátor "trnové koruny" Martin Dostál. Podle něj si každý modrý neon na střeše může vykládat, jak chce, nicméně dva způsoby interpretace jsou zcela nesprávné. Především neon neodkazuje ke svítící reklamě a použili ho jenom proto, aby byla koruna vidět i v noci, a za druhé by se "trnová koruna" neměla chápat ideologicky. Kromě těchto dvou zapovězených výkladů má jejich "trnová koruna", jak nás kurátor ujistil, "spoustu rovin".
Komu až do této chvíle nedošlo, že je svědkem trapného odhalení jednoho výtvarného podvodu, toho o tom rychle přesvědčila následující přednáška Jiřího Zemánka o Zdeňku Pešánkovi. Tento představitel meziválečné avantgardy nestrkal nic na střechi jenom proto, že byla zrovna volná. Pracoval s reklamním neonem ve veřejném prostoru samozřejmě a dobře, ačkoli to tehdy byla nová věc. Vedle vizionáře, který snil o světelných městech, vypadají naši současníci jako malí obchodníčci, kterým je líto vydat groš za trochu kvalitní hudby. Při pohledu do zrcadla moderny nás napadá postmoderní otázka: čemu vlastně nasadili na střeše Rudolfina korunu?
ČRo 3 - Vltava, Mozaika, po - pá, 7.00 - 8.30
Nejposlouchanější
-
Matky a jejich děti. Poslechněte si povídky českých spisovatelů
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.