Danou problematiku v rozhlase sleduje už téměř dvacet let. Film má rád a rozradostní ho, když se něco kvalitního povede i v televizi. Obecně: svoji práci miluje a stejně tak i rozhlas, který považuje za magické médium plné možností.
Absolvoval Gymnázium Jana Keplera v Praze a Vysokou školu zemědělskou, dnes Českou zemědělskou univerzitu. Psal už na základní škole, na gymnáziu spoluvedl třídní časopis, a pero z ruky nepustil, ani když na stará kolena přešel k mikrofonu. Spolupracuje s některými tištěnými médii a napsal několik knížek. Za tu nejzásadnější považuje životopis režisérky Věry Chytilové, se kterou díky téhle práci intenzivně prožil více než dva roky. Dodnes si toho ohromně váží nehledě na množství úžasných vzpomínek, které mu po nich zůstaly.
Za tuhle knihu dostal i Cenu Egona Erwina Kische.
Před rozhlasovou praxí byl chvíli agronomem v JZD a čtyři roky pracoval jako terapeut duševně nemocných, což taky byla obrovská zkušenost. Poté, co se z něj stal novinář, absolvoval různá filmová a filmově-historická školení a kursy.
Vedle své každodenní, vlastně deníkářské rozhlasové zpravodajsko-publicistické práce si s velkou radostí občas odskočí k pořadům, jako jsou Telefonotéka nebo Výročí týdne.
Občas si ho pozvou do nějakých porot nebo výběrových komisí. Což bere i jako reprezentaci Českého rozhlasu, bez kterého by nic z toho nebylo. Stejně tak by nebyly nabídky na moderování nebo uvádění veřejně prezentovaných pořadů a besed.
Je šťastně ženatý – od roku 1989 pořád s jednou manželkou. Dvě děti už nejsou děti, ale zralé, dospělé osobnosti.
Život pokládá za dobrý. Ví, že v něm má štěstí.
Všechny články
-
Dočasně odkloněný hollywoodský let. Jak Václavu Marhoulovi změnil film Nabarvené ptáče život?
Přišla potěšující zpráva: režisér Marhoul bude v Hollywoodu točit film o americkém senátorovi z padesátých let Josephu McCarthym. Korona ale přípravy zbrzdila.
-
Dřevěné kostely z Podkarpatské Rusi – příklady důmyslné architektury našich předků
Za první Československé republiky bylo na naše území přeneseno pět dřevěných, původně řeckokatolických kostelů z Podkarpatské Rusi, a jeden z východního Slovenska.
-
Václav Marhoul se obnažuje. Deník tvrdohlavého režiséra je svědectvím, jak v Česku vzniká film
Kniha Deník tvrdohlavého režiséra je obsáhlým líčením všech procesů tvorby Marhoulova úspěšného snímku Tobruk.
-
Za to, že žijeme na Spořilově, může hudba. Spořilovští muzikanti – v domcích i v kostele
Stejně, jako je ojedinělý starý Spořilov, jsou ojedinělí i mnozí jeho obyvatelé. Nejznámějším z nich se věnuje rozhlasový cyklus Českého rozhlasu Vltava Spořilovská bohéma.
-
Filmový romantik Luboš Sluka
Pod jezevčí skalou, Na pytlácké stezce, Za trnkovým keřem, Kočičí princ – to jsou nejznámější filmové kompozice Luboše Sluky.
-
Český lev se změnami a v nejistotě. Nejvíce nominací získal snímek Krajina ve stínu režiséra Slámy
Už poosmadvacáté budou letos předány výroční ceny České filmové a televizní akademie Český lev. Známe nominované v jedenácti kategoriích.
-
Karel Havlíček – hudba všeho druhu
Hudební skladatel Karel Havlíček je rozkročen mezi filmem, seriálem a reklamou, a současně mezi domovem a ostatním světem.
-
Pražské sdružení Lastavica pomáhá Chorvatům, které postihlo zemětřesení
Bývalý cizinec - je název knihy, kterou napsal bulharský výtvarník Valentin Popov žijící v Česku. Rozhovor s hudebníky kapely 'Ahmed má hlad'. Připravil Tomáš Pilát.
-
Alberto Iglesias – skladatel ve službách filmu
O práci nejznámějšího španělského tvůrce filmové hudby. Iglesias proslul spoluprací s Pedrem Almodóvarem, ovšem zdaleka nepíše jen pro jeho filmy.
-
Nostalgie z celuloidu aneb Známé i pozapomenuté písně z českých filmů z let 1927–1945
V poslední Klapce letošního roku se vrátíme ke klasice. Písně, které časem nabyly na hodnotě, zazpívají například duo V + W, Ljuba Hermanová, Vlasta Burian ad.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 23
- 24
- 25
- 26
- 27
- …
- následující ›
- poslední »