Tohle je Lament. Písničkář Jakub Čermák mluví o rapu, chrlení a škrtání textů i o síle videoklipů
S deskou Lament si Jakub Čermák alias Cermaque splnil sen o rapovém albu. Ačkoliv během příprav zjistil, že ostře rapovat neumí, vznikla nahrávka, která velice silně reflektuje situaci ve společnosti i v Jakubově nitru. Ve Vizitce o tom mluvil s Hanou Slívovou.
Říká, že jako posluchač miluje chrlení textů, a i proto je jeho nejoblíbenějším tuzemským textařem Filip Topol. Sám při přípravě nové, v pořadí desáté desky Lament s množstvím textu bojoval: ze šedesáti normostran poznámek se proškrtal k pětadvaceti, výslednou podobu čtrnácti písní pak doslova chirurgicky upravoval s producentem a mistrem zvuku Ondřejem Ježkem.
K posluchačům se nakonec dostalo čtyřiačtyřicet minut, ve kterých písničkář a textař Jakub Čermák poprvé ve velkém zkouší rap. Žánr, na který si myslel už deset let. „Dlouho jsem zjišťoval, co by na tomto typu desky mělo znít. Nechtěl jsem, aby to bylo jen magické a poetické, chtěl jsem, aby jazyk byl spíš civilní, a tím bližší rapu,“ řekl ve Vizitce.
Z počátku se pokoušel o „tvrdý oldschool”, pak ale zjistil, že nemá dostatečně pevný rytmus a nezvládá pořádně vyslovovat. „Zkoušel jsem i hejt, ale protože hejtovat neumím, zahodil jsem to,” dodává s odkazem na skladby v hiphopové komunitě založené na vyřizování účtů s jinými rapery. Stejně tak dopadly pokusy o vzpomínky na časy se starou dobrou crew – žádnou totiž neměl. Na Lament se tak dostaly zase jen osobní příběhy a společenská témata, která posluchači vystopují i na Jakubových písničkářských albech.
I tyto oblasti ovšem hudebník reflektuje silně subjektivně. „Snažil jsem se, aby na desce zůstala výrazná stopa angažovanosti ve smyslu environmentálního myšlení a také výzva k sociální solidaritě. To jsou pro mě dvě nejzásadnější témata, která se ale například s politickou reprezentací úplně míjí.“
Klip je jako vizuální poezie
Kromě hudby se Jakub Čermák věnuje také tvorbě videí – klipy točí pro sebe i pro jiné hudebníky a s tímto médiem pracuje také ve svém civilním zaměstnání v Knihovně Václava Havla. Klipy vnímá jako vizuální poezii, která má blízko ke snění. „Mám hodně rád čtené a zpívané slovo. Psaný text ale vyžaduje soustředění. Když ho navážete na hudbu, nabalí se na něj mnohem víc emocí a lépe do člověk putuje,“ vypráví.
Ve škvírách mezi prací, péčí o dceru a koncertováním se věnuje i literatuře. Před dvěma lety mluvil ve Vizitce o tehdejší novince, knížce pro děti pojmenované Do vesmíru!, v současné době má rozepsaný sci-fi román. Zájem o tento žánr Jakub Čermák projevil hned poté, co jako kluk zhltnul knížky z edice Klub odvahy a dobrodružství, čtyřicet mayovek, foglarovky a Pána prstenů.
Jaký český a slovenský rap má Jakub Čermák rád, kdy si vytvořil vztah k frankofonní hudbě, jak reaguje na (facebookovou) kritiku, proč na desce Lament hostuje celkem 38 umělců a kterého spolupracovníka potkal u táboráku? Poslechněte si celou Vizitku.
Související
-
Jakub Cermaque Čermák: Vše, co dělám, je poezie
Jakub Čermák je člověk mnoha talentů. O básních, písních i tvorbě audiovizuální s ním mluvil Bohdan Bláhovec.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
