Tisíc a sto let od zavraždění svaté Ludmily. Texty Oldřicha Králíka, Záviše Kalandry a Jakuba Izdného čte Jan Vlasák

U příležitosti výročí 1100 let od mučednické smrti kněžny a světice Ludmily uvádíme ve vltavské Dopolední četbě Legendu o svaté Ludmile. Z latiny ji přeložil Bohumil Ryba a byla publikována v souboru Nejstarší legendy přemyslovských Čech, který uspořádal Oldřich Králík a vydalo nakladatelství Vyšehrad roku 1969. Odtud je také Králíkův úvod pojednávající o nejstarších českých legendách.

Následují úryvky z monografické práce Záviše Kalandry (1902–1950) České pohanství, věnované našim nejstarším dějinám. Publikace vyšla poprvé v nakladatelství Františka Borového v Praze roku 1947. Autor dílo dokončil na počátku druhé světové války, rukopis se ale po jeho zatčení a odvlečení do koncentračních táborů ztratil a Kalandra tuto monumentální knihu po svém návratu sepsal v letech 1945 a 1946 znovu. Historiografická práce se pokouší rozebrat nejstarší historické prameny věnující se vzniku naší národní existence. I když byla shledána v mnoha věcech spornou, rozhodně podnítila zajímavou polemiku.

Text Jakuba Izdného je pak souhrnem poznatků o Ludmile, její době, ale také o „druhém životě“, který vstupuje již do dvanáctého století svého trvání. Život první historicky známé české ženy, manželky panovníka a světice na sebe váže otázky týkající se vzniku raného českého státu i otázky spojené s českou kulturou, uměním a literaturou.