Svatá Ludmila a její doba. Co nás dodnes přitahuje na příběhu první české světice?

První doložená přemyslovská kněžna Ludmila vstoupila do české historie jako pramáti přemyslovského rodu, která spolu se svým mužem Bořivojem přijala křesťanství, a nastartovala tak dlouhá staletí trvající proces christianizace v českých zemích.

Silná žena, která stála u zrodu raného středověkého státu. Trpělivá, ustupující, ale v pravý čas, kdy musela coby žena hájit přemyslovské zájmy mezi ostatními panovníky - muži, neohrožená, nebojácná.

Manželka, matka a babička, vychovatelka, také ale politička, milosrdná pečovatelka, vzdělaná žena. Není divu, že už za jejího života jí lidé prokazují úctu a že po její smrti se rodí kult, i když tedy váhavě, pomalu, neboť středověk silným ženám příliš nepřál.

Ludmila jako světice, matka...

Svatá Ludmila, zobrazovaná s šátkem coby symbolem mučednické smrti uškrcením, mohla pocházet od Mělníka, jak nám vypráví latinsky psaná Kristiánova legenda, nebo z Posálí, které ovšem bylo tehdy slovanské.

Čtěte také

Tisíc a sto let od zavraždění svaté Ludmily. Texty Oldřicha Králíka, Záviše Kalandry a Jakuba Izdného čte Jan Vlasák

Jisté je, že rodina to tehdy byla významná a sňatek, v Ludmiliném velmi raném věku, měl určitě mocenské či majetkové důvody.

Kněžna porodila několik dětí, nejméně šest, doložení jsou ovšem jenom dva synové Spytihněv a Vratislav. Prožila řadu životních turbulencí, neboť velmi brzy jí zemřel manžel i některé děti.

... a vášnivá misionářka

V obou případech zřejmě působila jako regentka, která hájila raně středověký přemyslovský stát a jeho zájmy.

Legendy se zmiňují o horlivém šíření křesťanství (zakládala kostely i kláštery, vedla ke křesťanství své děti i vnuka Václava) i o charitativní činnosti, kterou pomáhala potřebným. Osudným se jí stal mocenský střet se snachou Drahomírou, neboť ta ji nechala na hradišti Tetín v roce 921 uškrtit. Podle nálezů zřejmě celý život trpěla silnými migrénami.

Čtěte také

Šíření Ludmilina kultu ztěžoval fakt, že je ženou

Kult svaté Ludmily v počátku šířil hlavně ženský benediktinský klášter u svatého Jiří na Pražském hradě, kde žila řada Přemysloven. Klášter vznikl poté, co nechal kníže Václav do kostela svatého Jiří převézt z Tetína Ludmiliny ostatky.

Dodnes živý odkaz

Šíření kultu bylo do jisté míry ovlivňováno tím, že středověk pohlížel na ženy jako na něco méněcenného. Postupně ale vstupuje do pantheonu českých světců a je uctívána jako ochránkyně rodiny, patronka českých zemí i vinařů.