Svatá Ludmila a její doba. Co nás dodnes přitahuje na příběhu první české světice?

28. září 2021

Kdyby svatá Ludmila nepřijala v devátém století křesťanství, zřejmě by upadla v zapomnění, stejně jako další pohanská knížata raného středověku. Právě směr, který pro české země pro další staletí zvolila, je důvod, proč vstoupila do legend a proč svým příběhem dodnes řadu lidí fascinuje i inspiruje.

První doložená přemyslovská kněžna Ludmila vstoupila do české historie jako pramáti přemyslovského rodu, která spolu se svým mužem Bořivojem přijala křesťanství, a nastartovala tak dlouhá staletí trvající proces christianizace v českých zemích.

Silná žena, která stála u zrodu raného středověkého státu. Trpělivá, ustupující, ale v pravý čas, kdy musela coby žena hájit přemyslovské zájmy mezi ostatními panovníky - muži, neohrožená, nebojácná.

Manželka, matka a babička, vychovatelka, také ale politička, milosrdná pečovatelka, vzdělaná žena. Není divu, že už za jejího života jí lidé prokazují úctu a že po její smrti se rodí kult, i když tedy váhavě, pomalu, neboť středověk silným ženám příliš nepřál.

Ludmila jako světice, matka...

Svatá Ludmila, zobrazovaná s šátkem coby symbolem mučednické smrti uškrcením, mohla pocházet od Mělníka, jak nám vypráví latinsky psaná Kristiánova legenda, nebo z Posálí, které ovšem bylo tehdy slovanské.

Čtěte také

Jisté je, že rodina to tehdy byla významná a sňatek, v Ludmiliném velmi raném věku, měl určitě mocenské či majetkové důvody.

Kněžna porodila několik dětí, nejméně šest, doložení jsou ovšem jenom dva synové Spytihněv a Vratislav. Prožila řadu životních turbulencí, neboť velmi brzy jí zemřel manžel i některé děti.

... a vášnivá misionářka

V obou případech zřejmě působila jako regentka, která hájila raně středověký přemyslovský stát a jeho zájmy.

Legendy se zmiňují o horlivém šíření křesťanství (zakládala kostely i kláštery, vedla ke křesťanství své děti i vnuka Václava) i o charitativní činnosti, kterou pomáhala potřebným. Osudným se jí stal mocenský střet se snachou Drahomírou, neboť ta ji nechala na hradišti Tetín v roce 921 uškrtit. Podle nálezů zřejmě celý život trpěla silnými migrénami.

Čtěte také

Kult svaté Ludmily v počátku šířil hlavně ženský benediktinský klášter u svatého Jiří na Pražském hradě, kde žila řada Přemysloven. Klášter vznikl poté, co nechal kníže Václav do kostela svatého Jiří převézt z Tetína Ludmiliny ostatky.

Dodnes živý odkaz

Šíření kultu bylo do jisté míry ovlivňováno tím, že středověk pohlížel na ženy jako na něco méněcenného. Postupně ale vstupuje do pantheonu českých světců a je uctívána jako ochránkyně rodiny, patronka českých zemí i vinařů.

Spustit audio

Související