Tibor Déry: S chutí do toho. O vlivu válečných událostí na křehkou dětskou psychiku

Maďarský spisovatel, esejista a básník Tibor Déry se narodil na přelomu 19. a století v Budapešti, kde v roce 1978 i zemřel. V roce 1917 byl za svou povídku Lia obviněn za nemravnost. Období, kdy Déry vstoupil do maďarské komunistické strany, reflektuje v knize Oko za oko. Ve stejné době mnoho jeho prací vycházelo ve vlivném magazínu Nyugat (Západ).

Po pádu Maďarské republiky rad byl krátce vězněn, po propuštění emigroval – nejdříve do Československa a pak do Rakouska. Během cest po Evropě psal díla surrealistická a dokončil avantgardní hru Velké mimino. V roce 1926 se vrátil do Budapešti, kde se stal editorem a překladatelem. O sedm let později se vrací do Vídně, účastní se Červencové revolty a pracuje na stěžejním díle Nedokončená věta. Během druhé světové války se skrývá. Po jejím skončení se opět přidává ke komunistické straně. Její vedení ale v roce 1956 veřejně odsoudí a po neúspěchu revoluce ve stejném roce je vězněn na 9 let. Celu opustil díky amnestii v roce 1963. Do konce života pobýval mezi Budapeští a Balatonfüredem. Mezi jeho další díla patří Niki, příběh psa (1956), Cesta pana A.G. do X (1964), Žezlo a mitra (1966) či Milý papá (1973).