Temný proud

Víš, co je na tomhle městě zvláštní?

Zvuky města. Během řeči slábnou, jak se město vzdaluje.

Hlas: Víš, co je na tomhle městě zvláštní? Že všechny cesty tu někam vedou. Ale pak tady taky přibývají místa, ke kterým už cestu nenajdeš. Řeknu ti o jednom z nich.

Zvuky města přejdou v tiché zurčení vody.

Hlas: Vedl k němu jen potůček, ztrácel se v lese (– v několika stromech) u dálnice. Tekl dovnitř. Ale už nevytékal ven. Hodil jsem do něj starý míč. Zmizel. Jako by v tom lesíku žila příšera, co všechno polyká.

Zurčení vody zmizí v prodírání se mlázím a lesem. Narůstá zvuk čvachtání; vlhkost a bláto.

Hlas: Tak jsem se tam vydal, po proudu potoka. Jako by mě táhl. A tam jsem to našel. Žaludek lesa. A na jeho dně: ten míč. Potůček tu polykala zem. Hltala bláto a mlaskala při tom jako zvíře.

Zvuky utichají - jen čvachtání vplyne do narůstajícího temného dunění. To dunění sílí.

Hlas: Ten proud nebyl v potůčku. Byl tam všude a všechno vtahoval. Zvuky.

Hlas: Proto všechny cesty v tomhle městě někam vedou - aby lidi odpoutaly od míst, jako je tohle. (Od míst, (ke kterým žádné cesty nevedou, protože z nich) ze kterých žádné cesty nevedou ven!) Chápeš? Ten temný proud už nic nepustí. Ani míč. Ani mě. Ani tebe.

Dunění přejde v mručení prastarých, hlubokých, temných hlasů.

Hlas: (možná proměněný, hrozivější): Cítíš to? Hluboké, tiché mručení. To je on. Temný proud, co tě přitáhl až sem. Dohra zvuků.

Osoby a obsazení:
Vypravěč: Kajetán Písařovic

Autor: Darek Šmíd
Režie: Petr Mančal
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Hudební spolupráce: Filip Skuhrovec
Produkce: Radka Tučková

>> Zpět na hlasování