Temné síly ve vile nad mořem. Poprvé vychází 100 let starý překlad divadelní hry polského mistra děsu
V literární historii získal přízvisko polský Edgan Allan Poe, ale jeho poetika je o něco avantgardnější. Čím je specifický styl Stefana Grabińského a jaký je 100 let starý český překlad jeho hry Vila nad mořem, který byl objeven až v současnosti?
Plíživá metafyzická hrůza, která vzlíná z civilizačních výdobytků – tak se projevuje horor u polského autora 1. poloviny 20. století Stefana Grabińského. O jeho dramatu Vila nad mořem, které nedávno vyšlo jako knižní příloha Revue Protimluv, si redaktorka Šárka Jančíková povídala s editory svazku Pierrem Van Cutsemem a Martinem Jirouškem. „Věděli jsme, že existuje překlad dramatu Vila nad mořem do češtiny, který nikdy nebyl publikován. Ale až do minulého roku, kdy jsem ho začal hledat, o něm nikdo neslyšel. V Praze jsem zjistil, že jde o překlad Bohumila Vydry z roku 1923 a že to je jediný překlad téhle divadelní hry na světě. Zároveň jsem pátral i po jiných překladech Stefana Grabińského a zjistil jsem, že ve 20. letech 20. století vznikly také překlady povídek, takže Češi mají v překladu jeho textů skutečně světové prvenství,“ popisuje svůj objev polsko-belgický badatel Pierre Van Cutsem, jenž v rámci pátrání našel i řadu dalších materiálů, které jsou v nové knize otištěné; třeba dosud neznámou korespondenci Grabińského s překladatelem s Bohumilem Vydrou.
Archaismy i avantgarda
„Jazyk v té hry je archaický, ale jistým způsobem byl pro svou dobu archaický už v originále. Stefan Grabiński takovou slovní zásobu používal schválně. Bohumil Vydra byl polonista i lexikograf, vytvořil jeden z prvních polsko-českých slovníků a my se museli v editorské práci právě z těchto důvodů nějak postavit k archaismům, které tam coby překladatel zanechal,“ líčí redakci textu Vily nad mořem Pierre Van Cutsem. A Martin Jiroušek dodává: „Grabiński byl takový univerzální tvůrce, proslul povídkami, ale psal divadelní hry, eseje i cestopisy. Dá se ale považovat za představitele modernismu, protože jeho pohled na horor byl přetaven do mechanických záležitostí a civilizační úzkosti.“
V příspěvku zní úryvek ze středometrážního filmu podle Grabińského povídky Samotova milenka (Kochanka Szamoty, 2017), hudba z filmové adaptace povídky Požářiště (Pozarowisko, 1968), část skladby z alba Ślepy Tor využívající text stejnojmenné prózy, a úryvky ze scénického čtení dramatu Vila nad mořem, které v podání ostravských činoherců Terezy Cisovské, Marka Cisovského a Víta Rolečka zaznělo na ProtimluvFestu 2023.
Související
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
Stefan Grabińskému se často přezdívá polský Edgar Allan Poe. Poslechněte si jeho povídky v překladu Libora Martinka!
-
Michael Stavarič: Mrtvorozená Eliška Frankensteinová. Existenciální detektivka o hloubce samoty
Hlavní hrdinka Eliška žije navenek spořádaným životem realitní makléřky. Vytěsnila minulé a po svém si dešifruje slepá místa, která se z podvědomí ozývají a dotírají.
-
Intelektuál se šamanskou intuicí a srdcem dítěte. Před 60 lety zemřel autor Letopisů Narnie
Právě 22. listopadu tomu bylo šedesát let, co zemřel autor sedmisvazkové ságy Letopisy Narnie.
Nejposlouchanější
-
Radka Denemarková: Cukrář a Venuše. Tragická romance karlovarského cukráře a krásné varietní divy
-
David Drábek: Ptakopysk. Příběh bratrů Pospíšilových, šampionů v kolové
-
Anna Bolavá: Do tmy. Příběh osamělé ženy, jejíž vášeň pro sběr bylin se mění v chorobnou posedlost
-
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
