Tam, kde se řeporyjský zemědělec setkává s japonskou umělkyní. Studio Bubec slaví 20 let
Nikde jinde v Praze nenajdete víc soch na metr čtvereční, než v okrajové čtvrti Řeporyje. Právě tady totiž sídlí komunitní umělecké studio Bubec sochaře Čestmíra Sušky. O tom, jak se během uplynulých dvaceti let proměnil vztah veřejnosti k umění, přišel i se svou ženou Arjanou Shameti mluvit do ArtCafé.
Tuto sobotu 7. března slaví Bubec dvacáté narozeniny. Ve studiu a na přilehlé zahradě se návštěvníci mohou od dvou hodin odpoledne těšit na slam poetry s Annou Beatou Háblovou, vernisáž narozeninových darovaných děl, zvukově-uměleckou improvizaci Petra Nikla anebo na tvůrčí workshopy pro děti i dospělé.
V roce 1999 byl sochař Čestmír Suška na rezidenčním pobytu v místě zvaném Sculpture Space. Bývalá továrna na obrněné transportéry ve městě Utica asi čtyři hodiny cesty severně od New Yorku sloužila jako umělecký prostor, kde mohli sochaři realizovat své vize. Pro Sušku, autora rozlehlých objektů z recyklovaných materiálů, se tahle zkušenost stala jakýmsi bodem zlomu. Uvědomil si, že v Praze pro svou práci postrádá dostatečně velký ateliér. A že je třeba to změnit.
V domovských Řeporyjích, okrajové části Prahy, zakrátko narazil na skladovou halu s pozemkem o rozloze 3000 metrů čtverečních. A v roce 2000 tady otevřel studio Bubec pojmenované po místním rybníčku. Studio slouží částečně jako Suškův ateliér, probíhají tu ale i různé tvůrčí dílny pro dospělé i děti, výstavy českých i zahraničních umělců, festivaly výtvarného umění (o Art Safari mluvil Čestmír Suška na Vltavě v květnu loňského roku), koncerty, divadelní představení, masopustní veselí anebo, podobně jako v Utice, rezidenční pobyty dalších umělců.
Ať děti s uměním vyrůstají
Do Bubce se dostanete autem, autobusem od metra B anebo třeba vlakem. Pro Pražáky navyklé na kulturu v centru města může být výlet k Dalejskému údolí příjemnou změnou. Ostatně právě řeporyjská lokalita je podle Čestmíra Sušky unikátní: „Je to království, kde se setkává místní zemědělec s japonskou umělkyní, která pracuje na díle inspirovaném Fukušimou,“ poukazuje na realitu vítaného střetu domácího s cizím. „Rybníček naprosto vystihuje atmosféru okraje velkého města, kde je sídliště i naleziště trilobitů. Je to zkrátka místo, kde se příroda setkává s civilizací.“
Kromě prostoru pro umělce, kteří v Bubci v rámci rezidenčních programů tvoří svá díla, slouží ateliér i jako tvůrčí místo pro děti. Po nemilé zkušenosti, kdy místní obyvatelé poničili řadu soch zasazených do veřejného prostoru v bubeckém areálu, se totiž Suškovi rozhodli, že s výchovou k umění se musí začít v raném věku. Během kurzů a workshopů si děti projdou celé studio. Osahají si sochy, na vlastní oči uvidí, jak se sváří anebo jak vypadá hoblík, a setkají se s umělci, kteří se často zapojují do samotných kurzů. Dětské výtvory pak Bubec představí na samostatné vernisáži.
Jak se vyvíjí vztah obyvatel Řeporyjí se studiem Bubec, jak v něm fungují pobyty zahraničních umělců, co se Čestmír Suška naučil od festivalu umění ve veřejném prostoru s názvem m³ a na čem aktuálně pracuje? Poslechněte si celé ArtCafé.
Související
-
Muži hynou v řeporyjském studiu Bubec. Třetí ročník Festivalu m³ se zaměří na biotop
V řeporyjském Studiu Bubec právě probíhá výstava studentů pražské UMPRUM „Muži hynou“. Bubec organizuje také Festival m³ / Umění v prostoru, který začíná 29. května.
-
Oáza klidu a kultury na apelplatzu? Centrum Kasárna Karlín to dokázalo. O jeho budoucnosti se jedná
Pražské společenské a kulturní centrum Kasárna Karlín zpřístupnilo v roce 2017 část prázdné vojenské stavby. Bude moct ve své činnosti pokračovat i příští rok?
-
Ve středočeské obci Dolní Břežany vzniká sbírka sochařského umění pod širým nebem
Zajímavě zbarvená socha na hladině jezírka nebo velkoformátová plastika z keramiky, na které si můžete přímo uprostřed náměstí posedět...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
