Muži hynou v řeporyjském studiu Bubec. Třetí ročník Festivalu m³ se zaměří na biotop

Studio Bubec v pražských Řeporyjích se skládá se z obrovské haly o rozloze 1200 m² a pozemku 3000 m². Slouží také jako tzv. otevřený ateliér, který poskytuje prostor k tvorbě domácím i zahraničním umělcům, či studentům uměleckých škol. Přední část studia slouží mimo jiné jako galerie, další prostory haly poskytují zázemí pro umělecké vzdělávací kurzy a workshopy pro děti, mládež i dospělé a otevírá se i tvorbě divadelní.

Ateliér používá také sochař Čestmír Suška, který stojí za jeho zrodem. „Studio Bubec vzniklo v roce 2000, kdy jsem v Řeporyjích objevil velkou nádhernou skladovou halu s ještě větším pozemkem. Založil jsem občanské sdružení Bubec, pojmenované podle místního rybníčku, a otevřel tam umělecký ateliér,“ vzpomíná Suška ve vysílání pořadu ArtCafé.

Muži ještě neumřeli, ale hynou postupně.
Jiří David

Od konce května Galerie Bubec hostí umění mladých umělců z Ateliéru intermediální konfrontace na UMPRUM vedeného prof. akad. mal. Jiřím Davidem. „Téma výstavy Muži hynou vzniklo úplně náhodně. Seděli jsme v ateliéru a hledali jsme téma, které by mělo v současném vyhraněném genderovém módu provokativní název. Slovo hynou je v průběhovém čase, což znamená, že ještě neumřeli, ale že hynou postupně,“ vysvětluje Jiří David.

Některá díla vznikla nezávisle na tématu výstavy, některá pak na jejím základě

Kurátor výstavy Martin Dostál udělal výběr děl, z nichž některá vznikla už dříve nezávisle na tématu výstavy. Jiná jejich autoři vytvořili na základě vybraného tématu. Mezi vystavenými díly studentů jsou jak objekty a sochy, tak i malby a novomediální instalace.

Ze Studia Bubec|foto:Anna Ribanská,Český rozhlas

Jan Kvíz vystavil objekt, který vznikl už v roce 2015, a který si kurátor vybral z jeho portfólia. „Úplně jsem nechápal, proč vystavovat dílo, které je takto staré. Jelikož se ale ve své tvorbě zabývám nostalgií a vyrovnáváním se s nostalgií, tak pro mě svým způsobem bylo výzvou, toto dílo nějakým způsobem aktualizovat konkrétně pro tuto výstavu. Objekt tvořený dvěma deskami z asfaltu jsem doplnil o video, které vzniklo před půl rokem,“ říká Kvíz.

Snažím se zhmotnit systém.
Tereza Sýkorová

Studentka Tereza Sýkorová výstavě věnovala jednu ze svých visících měkkých soch, složenou z velkých trubek. Ty jsou vyplněné a vypolstrované a na nich jsou zavěšené malé zámotky. „Kdybych ty zámotky rozmotala, tak to, co jsem vytvořila, se zvětšuje. Je tam moment růstu, pokračování, pokroku, poznávání,“ vysvětluje Sýkorová, kde vnímá spojnici mezi svým dílem a tématem výstavy.

Rovnost mezi mužem a ženou je standart.
Jan Kvíz

Vnímání a přijetí tématu výstavy Muži hynou se mezi pedagogy a studenty liší. „Toto téma je daleko víc aktuální pro generaci Martina a Jiřího. Pro studenty to až tak zásadní téma není. Možná kvůli tomu do jisté míry vznikl i ironický název výstavy. My to necítíme jako nějaké velké téma, protože jsme se narodili do doby, kdy je rovnost mezi mužem a ženou standard,“ říká Kvíz. Jiří David na to zareagoval: „Není to téma Martina Dostála a Jiřího Davida. Je to téma, které intenzivně přichází z institucí, nejen školních. Je důležité to reflektovat i interpretovat, ne tak černobíle, jak se snaží mnozí lidé okolo nás.“

Ze Studia Bubec|foto:Anna Ribanská,Český rozhlas

Letošním tématem Festivalu m³ je biotop

Studio Bubec stojí také za Festivalem m³ / Umění v prostoru, jehož třetí ročník letos začne 29. května a potrvá až do konce září. Letošním tématem je zahrnutí přírodních procesů do povahy a struktury díla. Na odcizení člověka s přírodou upozorní celkem dvanáct děl, například Strom života od laureáta Chalupeckého ceny Jiřího Černického, představí se i rakouský výtvarník Gregor Eldarb. Všechna díla vznikla a instalována výhradně pro Festival m³.

Poslechněte si celé ArtCafé s hudebním výběrem novinek z alternativní elektronické scény podle Josefa Sedloně: