Take that Kant. Umělecká skupina Slavs and Tatars si hraje s jazykem na výstavě Made in Dschermany
Dvojice Slavs and Tatars vystavuje v Drážďanech a propojuje humor s tématy jako je postkolonialismus nebo národní a náboženská identita.
Kolektiv Slavs and Tatars založila v roce 2006 polsko-iránská dvojice umělců žijících v Berlíně. Nyní probíhá v Drážďanech jejich zatím největší výstava v Německu s názvem „Made in Dschermany“.
Dvě strany jazyka
Najbrt, Porto nebo časopisy. Brno zaplní grafický design
Už před 55 lety, v tvůrčí atmosféře relativně svobodných 60. let, byl dán v Brně popud k založení přehlídky, která trvá dodnes a patří tak k nejstarším akcím v oboru vizuální komunikace na světě.
Původně se jednalo o čtenářský kroužek nebo knižní klub složený z několika nadšenců, kteří si navzájem půjčovali lingvistické knihy a pořádali společná čtení. Tento základ je v jejich tvorbě patrný dodnes – zajímá je především jazyk a vztah mezi jeho mluvenou a tištěnou podobou. Jejich práce se formálně pohybuje na pomezí instalace a grafického designu. V českém prostředí se skupina poprvé představila samostatnou výstavou v rámci mezinárodního bienále grafického designu v Brně v roce 2012.
Slované a Tataři
Název uměleckého seskupení naznačuje fascinaci zeměpisným a kulturním prostorem, který sami definují jako „na východ od bývalé Berlínské zdi a na západ od Velké čínské zdi“. V nejrůznějších obměnách zpracovávají střet kultur na tomto území. Propojují humor s tématy jako je postkolonialismus nebo národní a náboženská identita. Jejich umělecké aktivity často překračují rámec galerie. Cílem není vytváření uměleckých artefaktů, důležitější je pro ně utváření diskurzu. Témata, která jsou do jisté míry osobní díky jejich etnickému původu, se snaží zprostředkovat i pomocí performativních přednášek a vydáváním autorských knih. Všem těmto aktivitám přikládají stejnou důležitost.
Typické je pro ně mixování populární kultury, duchovních a ezoterických tradic, orální historie, moderních mýtů a vědeckého výzkumu.
Take that Kant!!!!!
Výstava v Drážďanech se jmenuje „Made in Dschermany“ a v názvu nás zaujme především spojení písmen "Dsch" místo obvyklého „G“ na začátku slova. Je to ukázka toho, jak Slavs and Tatars nad jazykem přemýšlejí. Často například používají metodu transliterace, což znamená věrný přepis psaného slova z jednoho písma do jiného. Ve výsledku potom vidíme něco trochu odlišného, než co slyšíme. Jindy pracují s fonetickou transkripcí. Slovo v tomto případě musí být skutečně vyslovováno, abychom pochopili, jeho význam. Subverzivní přístup k jazyku je patrný ve všech jejich dílech.
Mystická abeceda
Hned u vchodu do výstavy je okolo zábradlí obtočená tapiserie, na které jsou arabské znaky, upravené do podoby roztomilých figurek s nožičkami. Jednotlivá písmena za sebou pochodují na pozadí azurovo-žlutého gradientu. Nápis, který je asi pro většinu návštěvníků muzea nerozluštitelný znamená: „Ježíš, syn Marie, je láska“. Dílo nám připomíná původ křesťanství a jeho historii v arabsky mluvících zemích. Hru s kulturními protiklady obsahuje také dílo Kitab Kebab. Místo kusů masa jsou na kovové tyči napíchnuté knihy s tématikou rusko-německých zahraničních vztahů a učebnice islámských studií. Upozorňují nás tím na to, že znalosti a informace o cizích kulturách nepřijímáme pouze na racionální úrovni, ale doslova je také zažíváme například skrze tradiční kuchyni.
Slavs and Tatars nabízejí divákům možnost překročit obvyklý rámec historie a využít současné možnosti k tomu, abychom si poskládali informace z různých zdrojů a složili tak mnohem komplexnější a různorodější mozaiku, než jakou nám nabízí zjednodušující evropocentristický pohled na dějiny.
Výstava je k vidění v drážďanském Albertinu, v budově Lipsiusbau, do 14. 10. 2018.
Poslechnětě si celé ArtCafé, jehož hlavní tématem byl soutěžní projekt Czeching:
Související
-
Nepotřebujeme hrdiny, hlásá Bienále současného umění v Berlíně
X jako ženský chromozom, X jako římská desítka. X jako znak polibku v emotikonu. Berlínské bienále slaví své desáté výročí a ukazuje opakující se historii i budoucnost.
-
Průběžně obyvatelné zóny Philippa Parrena
V berlínském muzeu Martin Gropius Bau právě probíhá výstava Philippa Parrena, jednoho z důležitých představitelů současného postkonceptuálního umění.
-
Czeching: Kapely mají chuť hrát v zahraničí, ale neví, jak na to
Pět interpretů a jen jeden vítěz, který natočí vlastní EP a zahraje na zahraničních festivalech včetně renomovaného showcasu v Groningenu. To je finále projektu Czeching.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka