Syn

Sdílení, nebo míjení? Podvečerní rituál současné rodiny. V režii Hany Kofránkové účinkují Dana Černá, Lukáš Hlavica a Jan Köhler.

SYN: Tati, když je kráva bílá, tak dává bílý mlíko… když je hnědá, tak hnědý… a když je flekatá… Tak jaký?

OTEC: (Nevnímá ho.) Neviděls můj telefon? … Á tady je.

SYN: A jak to, že když sním třešně nebo banán, v záchodě je to vždycky hnědý?

OTEC: Kde jen ta maminka může být? Já už budu muset do práce…

SYN: Já to nechápu.

OTEC: Co? Co nechápeš?

SYN: Proč já jsem já…

OTEC: Poslouchej, kamaráde, budu muset jít. A ty tu budeš hodnej, jo? Maminka určitě hned přijde. Pa.

SYN: Tatí, zapomněl sis tady knížku… (Zaklapnou dveře, Syn knížku otevírá, pomalu a neumětelsky čte.) „Vždycky jsem si myslel, že život musí být něco jednoduchého, něco, co se dá brát jako souhrn malých, donekonečna opakovaných rituálů. Rituálů případně trochu hloupých, ale v něž se dá věřit. Život bez investic a dramat. Tak si však lidé život neorganizují. A taky jsem si myslel, že důstojnost člověku dodává utrpení. Ve skutečnosti však to, co člověku dodává důstojnost, je televize.“

MATKA: Tady jsi, broučku, promiň, zdržela jsem…

SYN: Mami, co je to rituál?

MATKA: (Nevnímá ho.) A táta si klidně odejde a nechá tě tu samotnýho. Pojď, pustím ti televizi.

Osoby a obsazení
Syn: Jan Köhler
Otec: Lukáš Hlavica
Matka: Dana Černá

Dana Černá|foto: Tomáš Vodňanský,Český rozhlas

Autorka: Dora Viceníková
Režie: Hana Konfránková
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Zvukový mistr: Ladislav Reich
Zvuková spolupráce: Tomáš Pergl
Natáčecí technik: Dominik Budil
Produkce: Iveta Tomášková, Dana Reichová

>> Zpět na hlasování