Svatý Ivan – světec ve skalách

02310281.jpeg

První poustevník v Čechách svatý Ivan žil v povodí Berounky patrně v druhé polovině 9. a první polovině 10. století, tedy v době, kdy většina místních obyvatel ještě uctívala posvátné stromy a přírodní božstva. Setkal se s knížetem Bořivojem a s jeho ženou sv. Ludmilou. Před smrtí posloužil Ivanovi svátostmi kněz Pavel.

Dodnes se vlastně neví, odkud svatý Ivan přišel. Není dokonce ani jisté, zda opravdu existoval. „A přece byl celá staletí uctíván jako jeden z českých zemských patronů – vedle svatého Václava, Prokopa, Vojtěcha a dalších, a z hlediska posloupnosti byl dokonce první, nejstarší z nich. Své práce mu věnovali mnozí literární tvůrci: středověcí kronikáři, historici, spisovatelé a básníci – i ti z největších, jaké jsme kdy měli. A také ovšem sochaři, malíři a hudebníci,“ píše Jaroslav Havel, autor Schůzek s literaturou věnovaných ohlasu svatého Ivana v české kultuře.

02310282.jpeg

Poustevník byl pochován ve své poustevně u Loděnického potoka ve svatém Janu pod Skalou. U jeho hrobu byla záhy postavena kaple, později zde bylo probošství a pak benediktinský klášter. Vrchol úcty ke sv. Janovi nastal v 16. – 18. století, kdy byly k jeho hrobu konány z Prahy velké poutě. V 18. století pak vznikl poustevnický řád ivanité.

Nejznámější vylíčení Ivanova životního příběhu čteme v Kronice české Václava Hájka z Libočan (1541). Podle Hájka se osudové setkání knížete Bořivoje s poustevníkem Ivanem odehrálo v roce 909: „Bořivoj Tetínský času jednoho chtě sobě kratochvíl učiniti, pojav některé služebníky své a psy, jel na lov přes řeku, jenž Míza slove, do jednoho velikého údolí...“ Básník Jaroslav Vrchlický vylíčil Ivana jako „divného muže“ se sekyrou, který kácí pohanské modly a zásadně ovlivní přemyslovského knížete Bořivoje a mladou Ludmilu... Vrchlického Svatou Ludmilu známe dnes hlavně díky hudbě, kterou na toto libreto složil Antonín Dvořák.

Autor pořadu Jaroslav Havel v komentáři píše: „Žádný jiný světec se v legendách nesetkává s jiným světcem tohož jména – jméno Ivan je totiž variantou jména Jan –, natož aby od něho převzal kříž. To je motiv zcela unikátní: ,Když pak kněz mši svatou dokonal, Ivan se tělem Božím a krví posilnil, Pánu Bohu se snažně modlil a třetí den na cestu života věčného odšel a tu jest na tom místě v té skále (jakž žádal) pohřben. A Bořivoj tu hned klášter k poctivosti svatému Janu Křtiteli založiti rozkázal a platy nadal a dva kněze světské toliko tu na ten čas posadil. Potom pak uvedeni tam byli bratří řádu svatého Benedikta.‘ “

Dalším autorem, který se svatým Ivanem ve své tvorbě zabýval, byl velký básník českého baroka Bedřich Bridel. Bridel napsal Život svatého Ivana nejprve latinsky (v roce 1656). O trochu později vyšlo dílo v české podobě. Bridel vytvořil zvláštní útvar, v němž se střídá próza s lyrickými básněmi. Patrně nejznámějším českým autorem, který se o poustevníka zajímal, byl Karel Hynek Mácha. Jeho podivuhodně vyzrálá báseň o svatém Ivanovi se stala vůbec první Máchovou publikovanou prací.

V pořadu nejstarším českém poutníkovi se nehovoří pouze o literatuře – dozvíme se mnohé i smutných osudech, které poutní místo a klášter Svatý Jan pod Skalou potkaly v druhé polovině 20. století, kdy tu komunistický režim zřídil vězení.

Schůzky s literaturou na téma literárního ohlasu působení prvního českého poustevníka připravil Jaroslav Havel. V režii Markéty Jahodové účinkují Milan Kačmarčík a Igor Bareš.