Svatá Ludmila – samojediná mezi muži. Fascinující příběh české kněžny a světice, která se zasloužila o šíření křesťanství
Ludmila jako šiřitelka nové víry: ač žena, určila nový směr raného středověkého státu
To, že raně středověký český stát (jménem svého panovníka Bořivoje a jeho manželky Ludmily) přijal v devátém století křesťanství, lze přirovnat například k připojení k internetu, jak podotýká historik Jakub Izdný z Filozofické fakulty UK a editor nové monografie o svaté Ludmile. Čechy se zapojily do širší, evropské sítě, která definovala kulturní vývoj v následujících století.
Kněžna jako reprezentantka moci
Doba dávného středověku ženám moc příležitostí nedávala, přesto se právě Ludmila stala naší první světicí, oslavovanou především kvůli šíření křesťanství na území raného středověkého státu. Jak si to vysvětlit?
„Žena samozřejmě byla ve společenské hierarchii níž než muž. Na druhou stranu Ludmila byla manželka panovníka, kněžna. Ty mívaly v době středověku specifické postavení, jako pečovatelky o domácnost, pokladnici. Spolu se svým mužem spolureprezentovala moc. Ostatně, za vlády jejího muže Bořivoje vznikly první dva kostely v českých zemích – na Levém Hradci a na Pražském hradě,“ říká Jakub Izdný.
Navíc se podle legend zdá, že pokud v panovnické rodině nebyl dospělý nástupce, suverén, mohly vysoce postavené ženy přejímat jeho pozici do doby, než nástupce dospěl. Vypadá to tedy, že Ludmila plnila roli i jakéhosi regenta – v případě svých synů i vnuka.
Ludmila si tak připisuje zásluhy nejen jako šiřitelka křesťanské víry, ale i jako vychovatelka vnuka Václava, kterého, podle legend, vedla k příkladnému křesťanství.
Drahomířin šátek
Shodou okolností se pak nejvýše postavenými ženami ve státě stávají hned ženy dvě – Ludmila a její snacha Drahomíra. Ta Ludmilu pak kvůli mocenským a zřejmě i náboženským sporům nechala v roce 921 na hradišti Tetín zavraždit.
I proto je jedním z často zobrazovaných atributů spojených s Ludmilou šála (či šátek), neboť Ludmilu zřejmě uškrtili.
Související
-
Svatá Ludmila – 1100 let od smrti první české světice připomeneme koncerty i znovuobjevenou hrou
Září roku 921, kdy své pozemské tělo opustila kněžna Ludmila a stala se první českou svatou, je pevným kamenem našich dějin. Velevýznamnou ženu připomínáme i ve vysílání.
-
Duchovní Evropa. Svatá Ludmila a kyjevská církev
S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
