Snaha vidět jinak: Státní cenu za literaturu a překladové dílo získal básník a esejista Miloslav Topinka i překladatelka Alena Morávková
Za svou poezii a esejistické dílo obdržel Státní cenu za literaturu básník, editor, překladatel i autor knížek pro děti Miloslav Topinka. Spolu s ním se při předávání cen Ministerstva kultury dostalo uznání i překladatelce Aleně Morávkové, jíž byla udělena Státní cena za celoživotní překladatelské dílo.
Devětsil a existenciální gesto
Cena se uděluje od roku 1995 v návaznosti na tradici první republiky. Je určena k ohodnocení buď významného původního díla české literatury a význačného literárního překladu z cizího jazyka do češtiny, nebo dosavadní literární a překladatelské tvorby. Udílí se na návrh poroty jmenované ministrem kultury.
Čtěte také
V letošním roce se navíc ceremoniál nesl v duchu zásadního výročí české kultury dvacátého století, kterým je uplynulé století a jeden rok od založení uskupení Devětsil, které samo sebe charakterizovalo jako Svaz moderní kultury.
Sto let uměleckého společenství mělo být oslaveno už vloni, ale vzhledem k protiepidemickým opatřením se připomenulo až s ročním zpožděním. A je příhodné, že cena po čtyřech letech putovala opět k básníkovi a zároveň k autorovi, který ve své esejistické tvorbě myslí o slovech a ve slovech coby existenciálním gestu.
Prosvítání v trhlinách
Miloslav Topinka se narodil v roce 1945 v Novém Etynku a vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jako psycholog se roku 1968 zúčastnil studentské expedice Lambaréné, se kterou projel čtrnáct zemí Afriky. V letech 1968–1969 by redaktorem Sešitů pro literaturu a diskuzi.
Čtěte také
Knižně debutoval básnickou sbírkou Utopír (1969). Rok nato vydal sbírku Krysí hnízdo (1970), jejíž náklad byl zničen (reedice 1991). Za svou třetí sbírku Trhlina (2002) získal Cenu Jaroslava Seiferta (2003). Všechny tři jmenované sbírky vyšly spolu s dalšími texty v souboru Probouzení (2015).
Své eseje a články o literatuře soustředil Topinka do souboru Hadí kámen (2008), za který obdržel Cenu F. X. Šaldy. Jako interpret, editor a překladatel se věnuje především francouzské poezii; vydal například monografii o Jeanu Arthuru Rimbaudovi Vedle mne jste všichni jenom básníci (1995) nebo uspořádal antologii skupiny Vysoká hra (1993).
Galerie ruské literatury
Za své celoživotní překladatelské dílo, v němž se mimo jiné soustavně věnovala tvorbě Michaila Bulgakova, získala Státní cenu také překladatelka, redaktorka, literární a divadelní historička i kritička a vysokoškolská pedagožka Alena Morávková.
Čtěte také
Vystudovala ruštinu, ukrajinštinu, francouzštinu a teatrologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jako redaktorka pracovala v Dilii a v Ústavu jazyků a literatury Československé akademie věd. Překládá hlavně z ruštiny a ukrajinštiny, přičemž se zaměřuje na dramatickou tvorbu, klasickou i moderní ruskou prózu a teatrologickou literaturu.
Je podepsána pod zhruba stovkou knižních překladů a mezi „její“ autory patří kromě Bulgakova třeba i Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Lev Nikolajevič Tolstoj, Vladimir Karlovič Kantor, Ivan Sergejevič Turgeněv, Alexej Fjodorovič Losev, Valerij Brjusov, Nikolaj Vasiljevič Gogol a další.
Související
-
Topinka: Hadí kámen - rozhovor
Pro složitý životní osud, zákaz publikování, dlouholetý pobyt v Maroku i pro jeho pochybovačnost se dílo básníka Miloslava Topinky dostává k širší čtenářské obci pozvolna.
-
Vavříny pro magickou realitu. Státní cenu za literaturu získali Michal Ajvaz a Blanka Stárková
Letošní Státní ceny za literaturu bylo vyhlášeno ve středu 28. října a vzhledem k okolnostem se muselo obejít bez ceremoniálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.