Starci na chmelu

Starci na chmelu jsou ovšem mnohem prostší, vlastně ani nechtějí být velkou muzikálovou produkcí a snaží se zachovat co největší věrnost původní předloze. Pak se ale přímo nabízí otázka, proč vlastně úspěšný film adaptovat pro jeviště. Není snazší prostě zajít do videopůjčovny?

Autoři tohoto projektu počítali nejen s nostalgií a sentimentálními vzpomínkami těch, pro něž byli Starci kultovním filmem. Jejich nové uvádění totiž ukázalo, že proti nim není imunní ani mladší generace, která si přisvojila chytlavé melodie i příběh první čisté lásky nepochopené rigidními dospěláky.Pokud diváci nebudou čekat nic víc, možná odejdou opravdu spokojení. Příběh zbavený širokého plátna, reálných rekvizit a velkých hudebně tanečních číšel je sice hodně jednoduchý, zápletka naivní a dialogy nevěrohodné, ale snad alespoň vzbudí úsměv doba mopedů, chmelových košů a soudružek učitelek.

Morálka Straců na chmelu je sice - jak se zaklínají tvůrci inscenace - nadčasová, ale pouze v obecném slova smyslu, takže s nějakými současnými akcenty si nikdo nemusí dělat starost. Co tedy zbývá? Nepříliš invenční scéna Petra Zemana, i když popravdě prostor Milénia byl zřejmě stvořen pouze pro Rusalku v domnění, že se bude hrát věčně. Sólisté, kteří příliš nepřesvědčí ani o hereckých dispozicích, ani nevládnou mimořádnými hlasy. Podobné překvapení, jaké znamenaly například v Evitě do té doby neznámé Radka Fišarová a Tereza Slouková se zde asi konat nebude. Nevyrovnaná company, kde některé drobné sólistické výkony mají daleko do označení profesionální. Dobově pietní choreografie Ivanky Kubicové občas nechtěně připomíná maloměstské odpolední čaje blahé paměti. A rozpačitá režie Petra Kracíka se jen občas blýskne jemným ironickým nadhledem nad socialistickými reáliemi doby naštěstí již minulé.

Ve druhé premiéře zaujal Petr Brychta jako Filip snahou o co největší přirozenost a také dobrým zpěvem, i když vytvořit partnerskou dvojici s bezbarvou Lindou Stránskou v roli Hanky ho muselo stát velké úsilí. Kupodivu ani muzikálově ostřílený Zbyněk Fric nepředvedl v kariéristickém Honzovi žádný zvláštní výkon. Sice dobře tančil, ale chyběla mu pěvecká i herecká suverenita, kterou bychom od něj samozřejmě očekávali. Překvapivou odezvu v hledišti si vysloužily komické výstupy dospělých včetně dechovkového čísla předsedy a jeho ženy. Zdálo se totiž, že publikum se jimi baví mnohem upřímněji než lyrickotanečními pasážemi Hanky a Filipa nebo násilně aranžovanými výstupy zloducha Honzy a jeho nohsledů. Zatímco Václav Sloup pojal svého předsedu jako sice bručivého, ale neškodného šantalu, Jaroslava Obermaierová se uchýlila k šarži bodré venkovanky a Jana Švandová dokonce k hodně laciné karikatuře Profesorky.

Divadelní verze Starců na chmelu tedy nepřinesla nic, čím by obohatila filmovou podobu díla. Názorně také předvedla, že recept na dobrý muzikál neexistuje, i když pravidla žánru jsou jasně dána. Teprve budoucnost ovšem ukáže, jestli se kalkulace s popularitou filmu autorům projektu vyplatila. Zatím je jisté alespoň to, že holešovickým Miléniem přestane konečně bloudit duch nešťastné Rusalky.

ČRo 3 - Vltava, Mozaika, po - pá, 7.00 - 8.30