Sofoklés: Élektra. Inscenace, která díky překladu i hercům hřmí a rezonuje dneškem

18. květen 2024

Skvělé herecké výkony z pražského Divadla v Dlouhé zachytila nahrávka rozhlasové adaptace inscenace Hany Burešové Élektra. Titulní mladou hrdinku posedlou pomstou ztvárnila Eva Hacurová. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Rozhlasová úprava: Štěpán Otčenášek, Hana Burešová a Helena Herbrychová
Osoby a obsazení: Élektra (Eva Hacurová), Orestés (Pavel Neškudla), Chrysothemis (Marie Poulová), Klytaiméstra (Petra Špalková), Vychovatel (Jan Vondráček), Aigisthos (Jan Meduna), Chór (Klára Sedláčková-Oltová), Chór (Marie Turková) a Chór (Magdalena Zimová)
Dramaturgie: Helena Herbrychová
Překlad: Hana Burešová za filologické spolupráce Aleny Sarkissian
Zvukový mistr: Dominik Budil, Roman Kolliner
Zvukový design: Pavel Ridoško
Hudba: Aleš Březina
Režie: Hana Burešová
Natočeno: 2018

Élektra, dcera řeckého vojevůdce Agamemnóna a sestra Oresta, čeká na bratrův návrat, aby dosáhla vytoužené pomsty. Před branami paláce mluví ke shromáždění žen proti matce Klytaimnéstře a jejímu milenci Aigisthovi, vrahům svého otce. Její příběh, završující krvavou historii rodu Átreovců, inspiroval řadu tvůrců. Emoce se nemění, činy jsou ale v různých etapách různě hodnoceny. A Sofoklovo drama zneklidňuje aktuálními otázkami oprávněnosti zamezení násilí násilím a docílení tak spravedlnosti.

Élektra, Eva Hacurová, Petra Špalková, Klára Sedláčková-Oltová

Divadelní i rozhlasová inscenace vycházela z překladu, který podřizuje verš významu a mluvenosti, ne naopak. Velký podíl na jeho vzniku měli dramaturg Štěpán Otčenášek a především režisérka Hana Burešová. Na základě doslovného, věcného překladu klasické filoložky Aleny Sarkissian a dalších dostupných překladů českých, slovenských i anglických postupně vytvořila svou verzi pro současného diváka.

Inscenace Élektra v Divadle v Dlouhé. Pavel Neškudla

Hudba Aleše Březiny a zdařilý zvukový design Pavla Ridoška podtrhují další rozměr textu. Hudba jsou spíše zvuky než melodie a vytváří je sami herci, kteří jsou všichni stále na scéně. Děj významotvorně doprovázejí na různé nástroje, od elektrického piana a kytary až po zvony, tympány či sklenice. Březinova hudba byla pro temnou a tragédií nasáklou atmosféru určující. Dotvářejí ji zvukové plochy – skřípání, kapání, břinkání, vrzání – a rytmus, který svým promluvám podstatně dodávají i voicebandy chóru. Chór tu je nejen hlasem lidu. Tři ženy váží pro a proti, komentují Élektřiny hnutí mysli.

Inscenace Élektra v Divadle v Dlouhé. Jan Vondráček

„Příběh Élektry, dcery krále Agamemnóna a jeho ženy Klytaiméstry, zpracovali všichni tři klasičtí řečtí autoři (Aischylos, Sofoklés, Eurípidés), každý po svém. Vybrali jsme si Sofoklovu verzi, která je kompozičně nejlepší, výborně vystavěná a maximálně dramaticky účinná. Je velmi koncentrovaná, odehrává se celá během jednoho dne. Sofoklés rád staví hlavní postavy do kontrastu a činí tak i v Élektře. Svou pravdu má i Chrysothemis, která mocné neprovokuje a chová se tedy jako většina lidí, také Klytaiméstra má pro vraždu manžela své důvody. Élektra tudíž není jediná představitelka správného postoje. Sofoklés pokládá věčné otázky, co ještě snést a kdy už je nezbytné se bouřit. Trochu ovšem rozporujeme jeho jednoznačné vyznění, že splnění povinnosti a obnovení řádu i za cenu matkovraždy je správné.“ říká dramaturg Štěpán Otčenášek.

Inscenace Élektra v Divadle v Dlouhé. Petra Špalková, Eva Hacurová

Inscenace antického dramatu působí zcela současně, aniž by se ve snaze o aktualizaci uchylovala k prvoplánovým konkretizacím. Intenzita oceňované divadelní inscenace se povedla přenést do rozhlasu, díky překladu a hercům i zde může hřmět a velmi rezonovat dneškem.

autor: He
Spustit audio

Související