Sochaři z celého světa tvoří na břehu Berounky. Vydejte se na Cestu mramoru

29. květen 2020

Na jedné straně Berounky Barrandien, na druhém Brdy – právě to bylo v roce 2003 inspirací pro založení sochařského sympozia Cesta mramoru v Dobřichovicích. Mnohaletá těžba vápence, mramoru a křemence v kraji kolem dolního toku řeky je podle sochaře Petra Váni jeden z důvodů, proč sem jednou za několik let zve sochaře, kteří přímo na břehu Berounky několik týdnů tvoří svá díla.

Sochy v tuto chvíli už zdobí polovinu kilometrové cesty do obce Karlík, město Dobřichovice pro ně speciálně vytváří vedle silnice chodník. Petra Váňu zaujal při promýšlení projektu i princip barokní aleje soch. Proto místo před rozmisťováním soch v krajině dal přednost souvislé řadě – oproti například největšímu sochařskému sympoziu v České republice na vrchu Sv. Gotharda v Hořicích. Sochy, vzniklé při dobřichovických sympoziích, vyplňují trasu mezi barokní sochou kalvárie v Dobřichovicích a románskou rotundou svatého Martina v Karlíku – vytvářejí tak působivé spojení současnosti s historií.

Cesta mramoru na břehu Berounky se sochařem Petrem Váňou

Sochaři jezdí na sympozium z celého světa a na svých dílech pracují vždy měsíc v létě přímo na břehu řeky Berounky. Návštěvníci i obyvatelé Dobřichovic si tak mohou prohlédnout práci na sochách zblízka a na mramor si i sáhnout. Sochy pak zůstávají v Dobřichovicích. O sympozium je podle Petra Váni velký zájem. „Být sochařem není v dnešní době jednoduché. Jenom sehnat kámen dá dost práce, pak ho někam převézt, sochu instalovat… Účastníci sympozia si to tu užívají. Já jim kámen seženu, dopravím na místo, zařídíme tu přívod elektřiny. Město se postará o stravu a ubytování. Oni tak můžou několik týdnů jenom pracovat, a to je dnes pro nás, sochaře, vzácnost,“ popisuje Petr Váňa, který dbá na to, aby materiál byl vždy místní – nejčastěji umělci používají slivenecký mramor.

Cesta mramoru na břehu Berounky se sochařem Petrem Váňou

Petr Váňa také zmiňuje, že se ztrácí povědomí o tom, jak lze vlastně takovou sochu zrealizovat. A to doslova. „Oslovil mě například mladý muž, který vyhrál výběrové řízení na tvorbu sochy jen s návrhem, utvořeným v počítači. Ale netušil, kde ji vlastně bude dělat, z čeho, odkud si má kámen dovézt, jaké nástroje použít… Nedokázal tak vůbec odhadnout, kolik taková socha, včetně práce jeho samého, bude stát,“ popisuje Váňa, podle kterého musí sochař svému povolání plně přizpůsobit svůj život. Například mít ateliér, kam se mu kvádry vejdou, a samozřejmě taky například vjezd, kam může velký kámen auto přivézt. Petr Váňa má kromě své zahrady k dispozici nově i pozemek, který si pronajímá a může tam tvořit. Vznikají tam třeba části obnovovaného Mariánského sloupu.

Praktické informace:

Cesta mramoru vede od břehu Berounky u dobřichovického zámku přes nádvoří, kolem obecního úřadu a pak do Karlíka. Měří jeden kilometr, zatím je sochami osázená asi z poloviny. U každé sochy je tabulka se jménem autora a název díla. Posledním dílem je zatím socha V průběhu času. Na jejím vytesání podle návrhu Stanislava Kolíbala se podílel i Petr Váňa se svým bratrem.

Kromě vlakového spojení můžete využít i cyklostezku, která vede z Prahy podél řeky přes Radotín, Černošice, Dobřichovice do Zadní Třebaně a s malým přerušením přes Karlštejn až do Berouna.

Spustit audio

Související