Působivá podívaná. Průhonický park rozkvetl tisíci rododendrony
Průhonický zámecký park každým rokem na jaře láká návštěvníky na působivě rozkvetlé keře rododendronů, kterých tam zahradníci opečovávají na osm tisíc. Ani letos návštěvníci o působivou podívanou, kdy tisíce rododendronů kvetou všemožnými barvami, nepřijdou. Park chráněný UNESCEM je od konce dubna v běžném návštěvnickém režimu opět přístupný veřejnosti.
Přírodně krajinářský park založil v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, vášnivý sběratel květin, keřů i stromů. Ačkoli vystudoval práva, byl veden od malička k umění. Pocházel z Čech pod Kosířem, kde park vytvořil i jeho otec.
Do Průhonic se Silva-Tarouca přiženil a údolí potoka Botiče mu učarovalo. Shromáždil zde neuvěřitelné množství rostlin domácích i cizokrajných. „Jeho genialita ale spočívala v tom, jak rostliny dokázal kompozičně využívat v jednotlivých scenériích, v mistrně volených průhledech, při hře světel a stínů. Vytvořil kombinace otevřených ploch rybníků a luk, porostů a terénních převýšení. Dohromady to pak dalo vzniknout tomuto jedinečnému dílu zahradního umění,“ popisuje vedoucí správy parku Jiří Šmída. Kromě toho, že hrabě udržoval pak pro potěchu svou i své rodiny, po vzniku republiky jej zpřístupnil i široké veřejnosti. Pečoval o něj kontinuálně půl století – což je v kontextů parků nebývale vysoké číslo.
Zámecký park se dělí na dvě části. Tu první udržují pracovníci více „zahradně“ a návštěvníci v ní naleznou Alpinum, Podzámecký rybník nebo oblíbenou vyhlídku. Tato část je také bohatší na oblíbené rododendrony. „Nejvýznamnější místo, z hlediska rododendronů, je oblast Chotobuze, kde je jejich jakési epicentrum,“ uvádí Jiří Šmída.
V druhé části parku měl Silva-Tarouca oboru, ta je lesnatějšího charakteru – i když je parkově upravená také. Je tu významný vějíř průhledů, který je vidět z hráze rybníka Labešky.
Dominantou a chloubou Průhonic jsou každé jaro rozkvetlé rododendrony. Zahradníci tu pečují dohromady o 8 tisíc rododendronů ve stovce kultivarů. Atraktivní je na jaře i Alpinum – obří skalka, kde právě kvetou hořce, pryžce, drobnolisté rododendrony nebo azalky. Velkou přitažlivost mají i magnolie.
Park je na seznamu UNESCO a je památkově chráněný. Vlastní a spravuje ho Botanický ústav Akademie věd. Navštěvují ho odborné delegace tuzemské i ze zahraničí, pracují zde studenti i vědci.
V posledních letech se park, stejně jako další majitelé lesů v ČR, potýká se suchem a se související kůrovcovou kalamitou. Návštěvníci proto mohou nalézt v parku pařezy jako pozůstatky po kácení napadených stromů. Od roku 2018 padlo za oběť kůrovci asi 4 tisíce stromů. „Jde hlavně o smrky, které sice nejsou tak vzácné, ale to množství má pro kompozici parku zásadní význam.“
Související
-
Romantický Průhonický park svědčí cizokrajným rostlinám
Praha se na seznam světového dědictví UNESCO dostala před 20 lety. Spolu s Telčí a Českým Krumlovem to byly vůbec první zápisy českých památek na tuto prestižní lis...
-
V Dendrologické zahradě v Průhonicích vysadili stromy, které odolají suchu ve městech
Vědci z Výzkumného ústavu Silva Taroucy v Průhonicích založili tzv. Stezku sucha. Uvidíte na ní stromy pro budoucnost - stromy, které snesou i sucho v městském prostředí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
