Škola povídek Milady Součkové v interpretaci Daniely Kolářové a Otakara Brouska
Hluboká znalost literární historie umožnila Miladě Součkové dekonstruovat zavedené struktury a literární tradice, experimentovat s nimi a karikovat je. To vše se výrazně promítlo v jejím souboru Škola povídek, který nabízí přehlídku literárních stylů a postupů. Poslouchejte on-line čtyři týdny po odvysílání.
Milada Součková je představitelkou a zakladatelkou intelektuální linie české literatury ve 20. století. Její přístup k tvorbě je připodobňován k modernistickým autorům, jako je James Joyce nebo Virginie Woolfová.
Psala poezii i prózu, po 2. světové válce se přesunula do Spojených států, kde přednášela českou i slovanskou literaturu na několika univerzitách. Literární tvorbu Milady Součkové ovlivnilo přátelství s Romanem Jakobsonem a napojení na Pražský lingvistický kroužek, který podporovala.
Součástí sbírky Škola povídek je i Prostá povídka, která nás zavede do staré loděnice. Autorka vykresluje její chod a pracovníky, na které dohlíží vybledlý malovaný lev. Ten ví, že poctivé tesařství je umění a že není snadné udělat pořádnou loď. Na jednu takovou loď nastupuje pan Seifert s dcerami Klárou a Fany. Čeká je dlouhá cesta – až do Prahy. Všichni se těší, jen Fany má obavy z tak velké výpravy. Bojí se o zavazadla, o zvídavou sestru, obává se špatného počasí... Naštěstí umí tatínek vyprávět tak krásně, že i Fany na chvíli přestává myslet na své strachy.
Související
-
Kronika lásky, která nikdy neexistovala a další filmové prózy Michelangela Antonioniho
„Součástí mého povolání je pozorovat lidi v kontextu situací, v nichž se ocitají,“ říká v jedné ze svých povídek italský filmový režisér Michelagelo Antonioni.
-
John Galsworthy: Poslední karta. Jiřina Petrovická čte povídku slavného anglického spisovatele
V Galsworthyho povídce Poslední karta se vdova Florence Morriseyová pokusí využít poslední šance na zajištěný a důstojný život.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
