Shrnuté kalhoty Sörena Kierkegaarda

Sören Kierkegaard, dánský spisovatel, teolog a filozof, se narodil 5. května 1813 v Kodani jako syn zámožného obchodníka; jmění, které získal po otcově smrti z pozůstalosti mu umožňovalo žít bez trvalého zaměstnání. Studoval teologii a filozofii; disertační práce nazvaná O pojmu ironie se stálým zřetelem k Sokratovi (1841) je zároveň jeho prvním významnějším dílem.

Kierkegaardův život a tvorbu svrchovaně ovlivnilo seznámení s tehdy čtrnáctiletou dívkou Reginou Olsenovou v květnu roku 1837, s níž se postupně sblížil, uzavřel zasnoubení, aby nakonec v roce 1841 zasnoubení opět zrušil. Ve své literární činnosti se Kierkegaard pak z velké části zabýval komentováním této situace, svých postojů a pocitů, které při tom prožíval.

Ještě hlubší osamění způsobil tomuto mysliteli jeho spor s literární revuí Korsar (1846), z něhož se vyvinul krátce před smrtí útok na dánskou státní církev. Během tohoto beznadějného zápasu se vyčerpaný filozof zhroutil a záhy po své hospitalizaci, dne 11. listopadu 1855, zemřel.

Ve své době byl Kierkegaard velice dobře znám převážně jen ve své zemi a k tomu ještě spíš na teritoriu svého rodného města. Teprve ve dvacátém století získal věhlas jako předchůdce „existencialismu“ a jako tvůrce jeho hlavních otázek a témat.

Z Kierkegaardova rozsáhlého díla beletristického, teologického, filozofického, publikovaného s oblibou rovněž pod různými pseudonymy, připomeňme zejména dvousvazkovou sbírku filosofických esejů Buďto-anebo (1843). Součástí jejího prvního dílu je i víceméně samostatný text nazvaný Svůdcův deník, který se stal základním výchozím materiálem ke vzniku tohoto pořadu.