Sedmé nebe s Jiřím Černým: Když afroamerické blues rozdává radost všeho druhu

Jiří Černý
Jiří Černý

Legendární duo kytaristy Brownieho McGheeho a hráče na foukací harmoniku Sonnyho Terryho připomnělo Sedmé nebe Jiřího Černého.

V interpretaci akustického blues se jim snad dodnes nikdo na světě nevyrovnal. Jiří Černý měl to štěstí ověřit si to i na vlastní oči, v polovině sedmdesátých let při jejich vystoupení na Londýnské škole ekonomie a politických věd.

Sedmé nebe s Jiřím Černým: Doyen hudební publicistiky pouští nové přírůstky ve své antidiskotéce

Jiří Černý

Hodinový pořad vysílaný od 19.00 bude uvádět pravidelně vždy třetí neděli v měsíci. Poslechněte si první díl!

„Když se objevili, nebyl to žádný příchod gladiátorů. Osmapadesátiletý McGhee pomalu kulhal k mikrofonu a za ruku vedl o pět let staršího nevidomého Terryho. Ten hned začal vesele brebentit, bylo to plné sexu, ale smál se jen on. Napadlo mě, jestli ten člověk vůbec ví, kde je. Touhle vysokou školou prošlo nemálo pozdějších nositelů Nobelovy ceny. Konečně Sonny Terry vyndal z jakési včelařské haleny jednu z šesti harmonik a kývnul na Brownieho, který se poprvé pousmál. Pak už to byl jen a jen bluesový svátek. A nejen bluesový. Z obou bluesmanů vyzařovala radost všeho druhu.“

V pořadu o slavné bluesové dvojici, která nelpěla na žánrových dogmatech, zazněly mimo jiné i ukázky z alba Sonny And Brownie.

„Kvůli tomuto albu to moji oblíbenci od kritiků nejvíc schytali. Někomu se zdálo, že se podbízejí bělošskému gustu. A považte! Při jeho nahrávání použili i syntezátor! Ale té radosti, co naplnila české posluchače i v temných normalizačních dobách, když poslouchali nahrávky People Get Ready a Big Wind Is A Coming! Připravte se lidi, zvedá se mocný vítr,“ vzpomíná Jiří Černý.