Hudební publicista, kritik a také dlouholetý spolupracovník Českého rozhlasu Jiří Černý vstoupil v červnu 2020 do Síně slávy.
Narodil se 25. února 1936 v Praze. Aktivně sportoval, na reprezentační úrovni se věnoval lukostřelbě. Vystudoval žurnalistiku a první zkušenosti sbíral jako sportovní redaktor. V padesátých letech psal o sportu do Československého sportu, v Mladém světě pak v letech šedesátých komentoval kulturní dění. Úplně prvním textem s hudební tematikou však byla recenze inscenace opery Carmen od Georgese Bizeta v někdejším Smetanově divadle (dnes Státní opera Praha), která vyšla v roce 1956 ve Večerní Praze.
Od roku 1964 uváděl se svou tehdejší ženou Mirkou první rozhlasovou hitparádu Dvanáct na houpačce, vysílat se mohla ovšem jen do roku 1969. Od počátku sedmdesátých let pořádal po celé republice zmíněné poslechové pořady, na nichž působil jako „svérázný diskjockey, který v dramaturgii a komentářích k hraným skladbám zcela pomíjel kritéria popularity.“
Čtěte také
Setkání nad hudbou důležitých osobností zahraniční i tuzemské hudební scény organizoval i v dalších letech. Je také autorem antologií za zahraničních LP desek, k nimž psal fundované texty. Československému posluchačstvu v 60. a 70. letech blíže představil například Beach Boys, Paula Simona s Artem Garfunkelem nebo Boba Dylana.
V období listopadové revoluce se stal moderátorem demonstrací. Po revoluci Černý působil jako šéfredaktor časopisu Rock & Pop a pokračoval v psaní recenzí operních představení. Jeho postřehy bylo ještě loni možné číst například na webu Aktuálně.cz. Na stanici Českého rozhlasu Dvojka uváděl třináct let pořad Klub osamělých srdcí seržanta Pepře.
