Sedmé nebe s Jiřím Černým a skupinou Steeleye Span

„Spojit lidové balady s rockovým aranžmá, elektrifikovat nástroje a obklopit ženský sólový zpěv mužským vícehlasem, na to už dřív přišli Fairport Convention,“ připomíná Jiří Černý anglickou folk-rockovou skupinu, která je často uváděna jako první svého žánru na britských ostrovech. Steeleye Span byli podle něj v porovnání s Fairport Convention výraznější v komunikaci s posluchači.

„Pár tanečních kroků Maddy Priorové, energické veselé lokty houslisty Petera Knighta, vláčný let paží Nigela Pegruma nad kotly, něha a porozumění v pohledech a pohybech Tima Harta, jak od své kytary nebo dulcimeru obhlížel své blízké, spokojené sebeironizující úsměvy kytaristy a chvílemi i sólového zpěváka Boba Johnsona, to vše vonělo jako oběd u babičky,“ vzpomíná Černý na kapelu, jejíž živou produkci měl to štěstí zažít osobně 20. května 1974 ve vyprodané Royal Albert Hall při svém prvním zájezdu do Anglie.